Současná česká vláda, která se rodila za dlouhých bolestí, se pořád víc projevuje jako „zmetek“ - jak se v zemědělství říkávalo nepovedeným zvířatům, která zaostávala ve vývoji.
Tato vláda je velice nesourodý soubor. Na vrchu jsou ambiciozní cynici (Topolánek, Nečas, Julínek, Langer a Bursík), uprostřed více či méně zdatní odborníci (Kalousek, Pospíšil, Říman),potom nemastní neslaní úředníci. Zcela mimo, v pozadí, nenápadně pracuje Karel Schwarzenberg, asi jediný odpovědný ministr na svém místě, jemuž nejde o peníze ani slávu, ale o poctivou službu státu.
Ministry je ještě možné rozdělit na odborníky a laiky (politiky). K těm druhým určitě patří ministr zemědělství Gandalovič, který prakticky má k českému zemědělství a venkovu asi stejně daleko jako na měsíc. Do roku 1991 byl středoškolským učitelem matematiky, potom úředníkem na zastupitelských úřadech. To je veškerá kvalifikace pro řízení odvětví, do kterého je zahrnuta zemědělská výroba, lesní hospodářství, vodní hospodářství a potravinářská výroba. Tedy mu byl svěřen celý venkov včetně zemědělské a lesní půdy.
Ze dne na den se více a více ukazuje, že zájem ministra Gandaloviče není soustředěn ani na práci v zemědělství ani na život na venkově, ale hlavně na politiku ODS, neboli na výprodej státního majetku a na rebelantství v Evropské unii.
Získat balík miliard z prodeje státních lesů je tedy hlavním záměrem zemědělské politiky ODS, uskutečnit konečně to, čemu kdysi v půtkách s premiérem Václavem Klausem bránil nebohý Josef Lux a co osm let bylo oddalováno povolebním bojem sociálních demokratů o křesla.
Naštěstí zemědělství je odvětvím, které veřejnost tolik nezajímá jako třeba zdravotnictví, a tak výprodej lesů ještě není na pořadu dne. Jisté je, že ministr, až matematik, příliš neví, jaké výměry lesů v zemi vůbec jsou, jaký je jejich stav a co se v nich děje.
Podivné jsou ministrovy důvody k privatizaci státních lesů. Uvádí sice, že hospodaření státní lesní společnosti Lesy ČR je velmi dobré, ale prý není v Evropě obvyklé, aby stát držel 70 procent lesů v zemi. V Německu patří státu jen 30 procent lesů, v Rakousku dokonce jen 12 procent. Je třeba se přizpůsobit evropské módě.
Před sto léty v zemi české stát také vlastnil nepatrné lesní půdy, většina půdy byla také v soukromých rukou. Ovšem v našich poměrech se ve dvacátém století rozmohl takový zvyk, na rozdíl od sousedních států, že každý politický převrat musel být doprovázen majetkovými změnami ve prospěch "lidu", pozemkovými reformami a znárodňováním.
Bohužel ani listopadový převrat ani vstup do EU nepřinesly smysl pro spravedlnost, když se jedná o vrácení majetku původním vlastníkům. Smysl pro právo by i ve vládě možná byl, ale fakt, že při restitucích na politickou a úřednickou elitu příliš nezbyde, je pro vládu asi hrozivý. To privatizace je jiný zlatý důl, a české lesy jsou hodně atraktivním zbožím.
Není pochyb o tom, že pokud bude v roce 2010 u moci ODS, akt privatizace Lesů ČR se uskuteční. Jestliž v otázce držení lesů státem ministr horlí pro přizpůsobení Evropě, v otázce zemědělských dotací vystupuje jako profesionální rebelant. Gandalovičovi se tentokrát hra podle not EU nelíbí. Minulý týden si opět stěžoval, že musí dudat stejně jako ostatní země EU. Když zahraje jinak, ostatní ho přehluší.
Roztomilý pan ministr zřejmě netuší, o jakém zemědělství se v Bruselu vůbec jedná. Na jedné straně se doma chlubí tím, že v Bruselu prosazuje shodné podmínky pro všechny státy (tedy zřejmě i podporu životaschopného venkova), zároveň je proti omezování podpor pro velké zemědělské závody, které v ČR jsou jednostranně orientovány na množství produkce, nikoli na krajinu a na život venkovského obyvatelstva.
Žádné komentáře:
Okomentovat