Na konci měsíce listopadu jistá advokátní, patentová a známková kancelář oznámila rozhodnutí Evropské komise, že ryby chované Rybářstvím Třeboň získaly na trhu evropskou ochranu ve formě zeměpisného označení Třeboňský kapr.
Systém označování výrobků z určitých zemepisných oblastí byl zaveden v roce 1992. Znamená to, že takto nesmí být označované výrobky nikde v Evropě.
Evropská komise uděluje tři typy ochranných značení:
PGI - chráněné zeměpisné značení.
TSG -tradiční zaručená specialita.
PDO-chráněné označení původu.
Třeboňský kapr je desátým českým výrobkem, který tuto známku dostal. Ovšem není na evropském trhu žádným nováčkem, označení Wittingauer Karpfen (Třeboňský kapr) se začalo používat na konci 19. století. Od roku 1936 jsou výrobky třeboňských rybářů chráněny mezinárodní obrazovou známkou.
Registraci chráněného zeměpisného označení, při vstupu České republiky do Evropské unie, dostaly jako první české výrobky tři českobudějovická piva : Budějovické pivo (Budvar), Budějovický měšťanský var (Samson, B.B.) a Českobudějovické pivo. Udělení těchto známek bylo součástí přístupové smlouvy k EU. Ze slovenských potravin nedávno dostaly ochranné známky první dva výrobky Slovenská brynza a Skalický trdelník. Nejvíce chráněných potravin mmají Itálie a Francie (160).
O registraci ochranného zeměpisného značení nyní usiluje několik dalších českých zemědělských produktů: (sýr Niva, Pardubický perník, Olomoucké tvarůžky, Chodské pivo, Český kmín, Karlovarské trojhránky, Všestarská cibule, Český heřmánek). Před registrací ochranné známky běží půlroční lhůta, během níž je možno podávat námitky (s tím například mají problémy Karlovarské a Mariánsko-lázeňské oplatky).
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat