Švýcarské zemědělství je odedávna proslulé vynikajícími výsledky, především chovatelskými. Je také známo, že švýcarský venkov je proti venkovu v ostatních zemích nadprůměrně bohatý, že příjmy tamního venkovského obyvatelstva se mohou rovnat příjmům průměrného obyvatelstva městského. Podle statistických údajů tento blahobyt - i přes ohromné státní subvence do zemědělství - není zdaleka vytvářen jen příjmy ze zemědělské výroby.
Statistika uvádí, že jen jedna čtvrtina švýcarských zemědělců jsou „čistokrevní“ zemědělci, jejichž veškeré příjmy pocházejí ze zemědělské výroby. Zbývající tři čtvrtiny pracují buď mimo zemědělský závod nebo nabízejí nezemědělské práce a služby.
Protože příjmy ze zemědělské výroby trvale klesaji, jsou zemědělské rodiny stále více odkázány na jiné zdroje příjmů. Statistický úřad (BSF) to zveřejnil po zpracování údajů z roku 2005, přičemž použil odpovědi z 10.800 zemědělských závodů.
Především malé podniky jsou odkázané na vedlejší příjmy, v 59 procentech zemědělských závodů nejméně jedna osoba pracuje mimo závod. V horských oblastech se vedlejší pracovní poměr vyskytuje u 66 procent zemědělských závodů. Lidé z malých zemědělských závodů maají vedlejší zaměstnání především v sektoru služeb.
Okolo 42 procent zemědělských podniků má vedlejší příjmy z podnikání, které se zemědělstvím souvisí. K tomu patří zpracování a přímý prodej zemědělských výrobků. Oběma těmito činnostmi se v údolních oblastech zabývá 51 procent závodů. 16 procent zemědělských závodů má pracovní smlouvy na práce se zemědělskými stroji, hlavně na práce v lesnictví, v ochraně přírody a na odklízení sněhu. Překvapující je nízká nabídka služeb pro sport a volný čas a ubytovacích služeb pro turisty. Nabízí je jen 6 procent zemědělských závodů.
Žádné komentáře:
Okomentovat