Ministrova prohraná sázka.

Na ministerstvu vnitra jedné vzdálené země pracoval jistý mladý úředník jménem Peréz. Mimo toho, že tento muž byl velice pracovitý a spolehlivý úředník, byl proslulý tím, že dovedl spolupracovníky včetně ministra vyprovokovat k sázkám, které téměř vždy vyhrál. Výhry ze sázek mu vynášely pěkné hromádky peněz.

Po čase se vyskytly nějaké problémy u civilní správy jedné provincie. K jejich řešení byl Peréz vyslán. Spolu s úředníkem putovalo ke guvernérovi v Cádizu varování od ministra: „Je to skvělý hoch, avšak velice rád uzavírá sázky, které vyhrává. Radím Vám upřímně: Kdyby se stočila řeč na uzavření jakékoli sázky, nepřijímejte ji! Pokud se nechcete zesměšnit, tak se za žádnou cenu nesázejte!“

Peréz přijel a hned se vrhl do práce, která mu obdivuhodně šla od ruky. Guvernér si úředníka nemohl vynachválit. Když se nedostavoval návrh na sázku, na ministrovo varování téměř zapomněl, považoval to za nějaký planý poplach. Peréz práci dokončoval, blížil se jeho odjezd do hlavního města. Přišlo deštivé počasí.

„Mizerné počasí, pane guvernére,“ utrousil Peréz, když mu dával podepsat nějakou listinu, „to ani nebudete moci odpoledne jít na procházku.“
„Proč bych nemohl na procházku?“ pohlédl na něho tázavě.
„Budou vás bolet kuří oka,“ řekl jistě Peréz.
„Jaká kuří oka,“ zasmál se guvernér, „vždyť já žádná kuří oka nemám a nikdy jsem neměl.“
„Ale máte,“ oponoval, „dnes vás budou tak bolet, že neuděláte ani krok.“
„Jak by mě mohly bolet,“ zvolal, „vždyť vám říkám, že žádná kuří oka nemám.“
„To se s vámi klidně vsadím o pět set peset, že máte kuří oka.“


Guvernér si vzpomněl na ministrovo varování. Byl si však stoprocentně jistý, že žádná kuří oka nemá, že by sázku určitě vyhrál. Pět set peset byla lákavá částka i pro vysoce postaveného politika, přesto se pokusil svého podřízeného od sázky odradit:

„Pane Perézi, nechtějte se sázet, určitě prohrajete!“
„Pane guvernére, já jsem přesvědčen, že vyhraju. Znovu nabízím 500 peset na to, že na obou nohou máte spoustu kuřích ok a nevíte o tom.“

To guvernéra už vážně rozlobilo a rozhodl se dát umíněnému úředníkovi za vyučenou. Přijal sázku a pro jistotu zavolal hned dva pedikéry, aby mu nohy prohlédli. Jako svědky pozval další úředníky.

Pedikéři přišli, guvernérovy nohy prohlédli a prohlásili, že guvernér nemá ani jedno kuří oko. Perézovi zmizel úsměv, ale podrobil se a guvernérovi vyplatil pět set peset.

Spokojený guvernér hned napsal ministrovi zprávu, ve které pochlubil výhrou, přičemž popsal všechny okolnosti sázky.

Druhý den přišla odpověď: „Projevil jste se jako nezodpovědný člověk, když jste nedbal na má varování a pokyny. Žádal jsem Vás přece, abyste se nesázel. S Vámi sice Peréz prohrál pět set peset, ale na mně vyhrál patnáct set, neboť před odjezdem se se mnou vsadil, že vy si ve své vlastní kanceláři zujete boty a punčochy a budete bosé nohy ukazovat úředníkům a cizím lidem.“