Ode dneška se bude v ČR platit víc za energie, při jejichž vzniku je poškozováno životní prostředí. Zelenou v podobě "narovnání cen" tak mají dostat čisté zdroje. Ekologická daň, kterou sněmovna schválila v rámci reformních změn vlády Mirka Topolánka, počítá se spotřební daní na elektřinu ve výši jednoho procenta a s daní na pevná fosilní paliva ve výši deseti procent.
Obnovitelné zdroje a zemní plyn pro vytápění domácností, podobně jako elektřina pro pohon veřejné dopravy, budou od 1. ledna naopak od spotřební daně osvobozeny. Biomasa, například dřevěné pelety a brikety, zároveň přechází do snížené devítiprocentní sazby DPH.
Další změnou, kterou přinese nový rok, je přimíchávání biosložky do benzinu.
Zavedení ekologických daní považuje za jeden ze svých klíčových úspěchů v uplynulém roce ministerstvo životního prostředí v čele s vicepremiérem s šéfem Strany zelených Martinem Bursíkem. Znevýhodnění cen tepla a elektřiny z uhlí má pomoct snížit Česku množství emisí znečišťujících ovzduší podobně jako přimíchávání biosložky do motorových paliv, které by mělo předznamenat vyšší využívání alternativních energií v dopravě.
Podle statistik uplynulého roku ve zdraví škodlivém ovzduší žijí zhruba dvě třetiny obyvatel země. Vysoce škodlivé jsou především jemné prachové částice, které vznikají spalováním nafty a benzinu v autech a uhlí v domácích kotelnách.
Bursíkovo ministerstvo proto v létě připravilo Národní program snižování emisí, který obsahuje sadu konkrétních termínovaných úkolů. Nyní úřad dokončuje vyhlášku o požadavcích na kvalitu paliv, která má do roku 2014 postupně vytlačit z trhu méně kvalitní uhlí s vysokými emisemi, a pracuje na velké novele zákona o ovzduší, která stanoví nově emisní limity pro malé spalovací zdroje. Pomoc domácnostem s výměnou kotlů na uhlí za ekologičtější topení má nový dotační titul Státního fondu životního prostředí.
Čistota ovzduší a klimatické změny, na kterých se podílí člověk produkcí oxidu uhličitého, se staly v roce 2007 klíčovými tématy na české politické scéně i ve světě. Na potřebě snížit množství vypouštěného oxidu uhličitého se koncem roku shodla konference OSN na indonéském ostrově Bali. Česká republika jako člen EU snahy o zavedení opatření proti klimatickým změnám podporuje. Na druhou stranu žalovala na podnět ministra průmyslu a obchodu Martina Římana (ODS) v létě Evropskou komisi za to, že snížila státu množství emisí, které mohou v příštích letech vyprodukovat velcí znečišťovatelé.
Kritikou na adresu politiků a vědců, kteří varují před klimatickými změnami, nešetřil po celý rok prezident Václav Klaus. Zpochybňuje predikce Mezivládního klimatického panelu i to, nakolik je za zvyšování množství oxidu uhličitého odpovědný člověk. Diskusi o klimatických změnách několikrát označil za hysterickou.
S produkcí skleníkových plynů je spojena i otevírající se debata o budoucnosti české jaderné energetiky a možného rozšíření Temelína. Zastánci atomové energie argumentují tím, že může nahradit konvenční zdroje, které jsou největším producentem oxidu uhličitého v zemi. Podle zelených však ještě není zcela vyřešena otázka likvidace vyhořelého jaderného paliva a bezpečnosti atomových elektráren
Žádné komentáře:
Okomentovat