Vyhnání obyvatelstva a zbourání příhraničních vesnic byl další československý příspěvek studené válce, respektování velmocenských choutek Josifa Vissarionoviče Džugašviliho-Stalina a sovětských maršálů a generálů, jimž se při zatahování "železné opony" komunistická československá vláda nestydatě vnucovala. Už 26.března 1948, měsíc po Gottwaldově únorovém puči, vydalo ministerstvo vnitra zákaz vstupu do pětikilometrového pásu podél státní hranice.
V roce 1951 bylo podél rakouské hranice vytvořeno dvoukilometrové zakázané pásmo, do kterého byl absolutní zákaz vstupu kohokoli, mimo Pohraniční stráže, a z dalšího desetikilometrového hraničního pásma bylo vystěhováno, až na malé výjimky, všechno obyvatelstvo. Vstup do tohoto pásma nebyl kvůli donekonečna opakovaným kontrolám prakticky možný.
V oblasti mezi Lipenskou přehradou a státní hranicí s Rakouskem zanikly i tyto vesnice:
Horní Ureš (Ober Uresch - 740 m). Dříve zde žilo okolo 70 obyvatel. V místě byla v roce 1924 postavena kaple. Celá osada byla po roce 1951 vystěhována a zničena.
Horní Markschlag (780 m). Vesnice mívala okolo 145 obyvatel, od roku 1886 v ní byla škola. Po roce 1951 bylo obyvatelstvo vystěhováno, domy zbořeny.
Dolní Markschlag (750 m). Žilo zde asi 125 obyvatel, kteří byli po roce 1945 vystěhováni, vesnice byla zlikvidovaná.
Muckenschlag (650 m). Osada už neexistuje, žilo v ní 40 lidí.
Rožnov (Rosenau - 800 m). Osada měla 180 obyvatel, po roce 1951 byla zcela zlikvidovaná.
Růžový Vrch (Rosenhügel -795 m). Osada v těsné blízkosti státní hranice byla založena až v 19. století. Nedaleko od ní byl Schwarzenberský kanál, kterým bylo plaveno dřevo. Velkostatek zde měl zřízen sklad schwarzenberského piva. Před rokem 1945 na Růžovém Vrchu žilo asi 40 lidí.
Mutterberg (865 m). V osadě ležící nedaleko Pasečné, v těsné blízkosti státní hranice, žilo okolo 150 lidí, byl v ní mlýn a hospoda. Nyní na místě vesnice jen roste les.
Kapličky (Cappella, Kappellern) byla další početněji obydlená obec s kostelem a farou. Po vyhnání německého obyvatelstva v roce 1945 se zde usadilo asi 200 lidí, kteří po roce 1951 byli vyštváni Pohraniční stráží. Domy byly zbourány a 4.června 1959 speciální likvidační komando ministerstva vnitra použilo trhavinu ke zničení kostela.
V Zadní Výtoni (Hinter Herauffel) žije nyní 40 obyvatel.
Bývaly poblíž ještě osady Mutterschlag, Dobřín (Dobring), Lindské Chalupy (Lindner Waldhäser) a další.
Prakticky celá oblast mezi Lipenskou nádrží a státní hranicí je nyní spravována obcí Přední Výtoň (katastr 7.783 ha) a žije v ní celkem 266 obyvatel. (Robert Fischer,16.10.2007)
V roce 1951 bylo podél rakouské hranice vytvořeno dvoukilometrové zakázané pásmo, do kterého byl absolutní zákaz vstupu kohokoli, mimo Pohraniční stráže, a z dalšího desetikilometrového hraničního pásma bylo vystěhováno, až na malé výjimky, všechno obyvatelstvo. Vstup do tohoto pásma nebyl kvůli donekonečna opakovaným kontrolám prakticky možný. V oblasti mezi Lipenskou přehradou a státní hranicí s Rakouskem zanikly i tyto vesnice:
Horní Ureš (Ober Uresch - 740 m). Dříve zde žilo okolo 70 obyvatel. V místě byla v roce 1924 postavena kaple. Celá osada byla po roce 1951 vystěhována a zničena.
Horní Markschlag (780 m). Vesnice mívala okolo 145 obyvatel, od roku 1886 v ní byla škola. Po roce 1951 bylo obyvatelstvo vystěhováno, domy zbořeny.
Dolní Markschlag (750 m). Žilo zde asi 125 obyvatel, kteří byli po roce 1945 vystěhováni, vesnice byla zlikvidovaná.
Muckenschlag (650 m). Osada už neexistuje, žilo v ní 40 lidí.
Rožnov (Rosenau - 800 m). Osada měla 180 obyvatel, po roce 1951 byla zcela zlikvidovaná.
Růžový Vrch (Rosenhügel -795 m). Osada v těsné blízkosti státní hranice byla založena až v 19. století. Nedaleko od ní byl Schwarzenberský kanál, kterým bylo plaveno dřevo. Velkostatek zde měl zřízen sklad schwarzenberského piva. Před rokem 1945 na Růžovém Vrchu žilo asi 40 lidí.
Mutterberg (865 m). V osadě ležící nedaleko Pasečné, v těsné blízkosti státní hranice, žilo okolo 150 lidí, byl v ní mlýn a hospoda. Nyní na místě vesnice jen roste les.
Kapličky (Cappella, Kappellern) byla další početněji obydlená obec s kostelem a farou. Po vyhnání německého obyvatelstva v roce 1945 se zde usadilo asi 200 lidí, kteří po roce 1951 byli vyštváni Pohraniční stráží. Domy byly zbourány a 4.června 1959 speciální likvidační komando ministerstva vnitra použilo trhavinu ke zničení kostela.
V Zadní Výtoni (Hinter Herauffel) žije nyní 40 obyvatel.
Bývaly poblíž ještě osady Mutterschlag, Dobřín (Dobring), Lindské Chalupy (Lindner Waldhäser) a další.
Prakticky celá oblast mezi Lipenskou nádrží a státní hranicí je nyní spravována obcí Přední Výtoň (katastr 7.783 ha) a žije v ní celkem 266 obyvatel. (Robert Fischer,16.10.2007)
Žádné komentáře:
Okomentovat