Zaslechnuto v Julinkově čekárně (2).

Nová zdravotnická reforma pro mne začala mizerně. Z ordinace u lékaře mne sprostě vyhodili a mám na krku trestní oznámení. Šlo to rychle.

Přilezu do doktorovi. Trochu dopálený. Tři dny totiž chrchlám a mám samé horečky. Smrkám do těch levných papírových kapesníků, které vyrábějí jenom v Pačesku a které se protrhnou na první smrknutí. Jistě to znáte. Smrknete a mrmlák máte v dlani. A když si stíráte cucky z kapesníku z prsou, tak si tam ten strkanec rozpatláte a rozmažete.

Tak se tedy belhám mrzutý k doktorovi a po ulici žádné odpadkové koše. Byly to totalitní přežitky, tak je dali pryč. Nechci ty papírové usmrkance zahazovat na ulici, tak je cpu je do kapsy, kde cinkají drobné.

Chrchlám, kašlu a cucám hašlerky. Vrátil jsem se nim po těch nových chemických svinstvech. Nepálí po nich tak huba. Cumlám je a když přijde kašel, chrchlání a zelené hleny s krví, tak je vyplivnu do kapesníku, ten strčím do kapsy a vezmu si pak novou, českou hašlerku, prodanou do zahraničí, desetkrát dražší a čtyřikrát menší.

V čekárně u doktora je podezřele a vlezle prázdno. Důchodci přestali docházet, začali odcházet. Šel jsem aspoň rychle na řadu. Obvoďák je dnes nějaký nervózní. Asi málo pacientů. Chce po mně poplatek třicet korun. To mne nezaskočí. Hrábnu do kapsy a ….pak se to stalo.

Vyhodil jsem z kapsy na stůl slepený chuchvalec mokrých, uslintaných papírových kapesníků, hlenů, smrkanců, krve, hašlerek a drobných. Doktora vzal amok. Pohádali jsme se. Nakonec mne s křikem a rozlícen vyrazil z ordinace. No a pak na mne podal trestní oznámení za urážku na cti. Nechtějí mi věřit, že jsem mu v ordinaci česky říkal „lékař“ a nikoliv německy „lek arš“. (BListy)