Agrární krize, která v padesátých a šedesátých letech 19.století postihla Evropu, byla hlavní příčinou vystěhovalectví do zahraničí. Dalšími příčinami byla industrializace, která způsobovala nezaměstnanost, daňová politika a únik před vojenskou povinností.
Jednotlivci, převážně dobrodružně založení mladí muži, odjížděli hlavně do USA a jižní Ameriky, kde byly nejlepší podmínky k nabytí bohatství; skupiny a celé rodiny se raději stěhovaly do Polska, Ruska, Uher a na Balkán, kde byla k dispozici úrodná a levná půda.
Vystěhovalectví se lišilo podle českých krajů a podle povolání. Nejvíce lidí odcházelo z horských a podhorských oblastí východních a západních Čech.
Podle sociální podstaty nejvíce migrovali dělníci, nádeníci, služky, řemeslníci a tovaryši. V chudších oblastech jižních Čech také mladší sedláci prodávali usedlosti a odjížděli do USA.
Do zahraničí téměř neodcházeli obchodníci a horníci, podle oblastí nejméně odcházeli obyvatelé středních Čech a měst Praha a České Budějovice.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat