Po roce 1960 kolektivizace byla prakticky dokončena, většina zemědělců odevzdala pozemky, zvířata, stroje a veškeré zásoby krmiv a osiv do Jednotných zemědělských družstev a pracovala za symbolickou mzdu podle normované práce v kolektivizované velkovýrobě. Mimo družstva zůstalo jen menší množství nejodolnějších drobných zemědělců, které úřady nadále nutily ke vstupu do kolektivu, i když upustily od drastických represí. Záměrem už nebylo věznění a stěhování, zůstalo jen týrání prací a ničení vysokými kontingenty.
Jedním ze stále svobodně hospodařících rolníků byl šestašedesátiletý František B. na Českobudějovicku, který se stejně starou manželkou v roce 1962 obdělával 10,50 ha zemědělské půdy. Nebyly to ovšem jeho pozemky, ty mu byl družstvem zabrány a v roce 1958 mu byla přidělena náhradní málo úrodní půda u bývalé cihelny a u lesa na okraji katastru ( v současnosti je cena 3 Kč/m).
Na výměru 10,50 ha zemědělské půdy mu byl stanoven plán chovat 6 krav a 12 ks ostatního skotu. Na veškeré polní práce měl dva koně lehčího typu a opotřebené potažní nářadí. Choval ještě okolo 40 slepic a dvě prasata.
Byly mu předepsány tyto kontingenty:
Uvedná čísla jistě laikovy nic neříkají, avšak kdo se v oboru trochu vyzná, snadno si spočítá, že jsou to vražedné povinnosti. K nakrmení předepsaného počtu zvířat bylo třeba nejméně 200 q sena, což odpovídá výměře luk 5 ha. K usušení takového množství nebylo jiné nářadí než hrábě a vidle .
Aby F.B. kontingenty splnil, musel by každý rok prodat 4 až 5 ks skotu a od každé krávy za rok odevzdat téměř 1.400 litrů mléka (v té době byla v místním JZD průměrná dojivost uváděna 1.100 litrů včetně sání telat). Od každé slepice odevzdat 150 vajec.
Rolník F.B. stanovené stavy zvířat mít nemohl, protože se potýkal s nedostatkem krmiv, a tak kontingenty neplnil. Byl tedy pravidelně vyšetřován bezpečností a trestán pokutami. Soudy se zemědělci jako agenty imperializmu, kteří neplněním plánu výroby záměrně škodili pracujícímu lidu, se za prezidentování Antonína Novotného už nekonaly, pracovní tábory, do kterých byli lidé umisťováni bez soudů, už také nebyly. Úřady zřejmě uznaly, že rolníky živořením, zásluhou nesplnitelných kontingentů, ke vstupu do JZD donutí také.
Policejní mašinerie však byla z padesách let ještě rozjetá, zřejmě z neschopnosti zastavit se vyšetřovala rolníky a chrlila nadále takovéto protokoly (úryvek z 25.2.1963, sepsaný podpraporčíkem VB Benákem):
"F.B má pro řádné hospodaření na svém hospodářstvím dostatek prostoru a potřebného zemědělského nářadí. I přes nabízenou možnost vstupu do JZD pracuje dosud na svém hospodářství soukromně, avšak již po dobu několik let neplní nákupní úkoly, zejména v živočišné výrobě tak, jak mu ukládá plán."
Nakonec F.B. do JZD vstoupil, věk a těžká fyzická práce se podepsaly na zdravotním stavu, srdeční záchvaty nedovolily dále soukromně hospodařit. (františek Novotný)
Jedním ze stále svobodně hospodařících rolníků byl šestašedesátiletý František B. na Českobudějovicku, který se stejně starou manželkou v roce 1962 obdělával 10,50 ha zemědělské půdy. Nebyly to ovšem jeho pozemky, ty mu byl družstvem zabrány a v roce 1958 mu byla přidělena náhradní málo úrodní půda u bývalé cihelny a u lesa na okraji katastru ( v současnosti je cena 3 Kč/m). Na výměru 10,50 ha zemědělské půdy mu byl stanoven plán chovat 6 krav a 12 ks ostatního skotu. Na veškeré polní práce měl dva koně lehčího typu a opotřebené potažní nářadí. Choval ještě okolo 40 slepic a dvě prasata.
Byly mu předepsány tyto kontingenty:
- 1958 kg hovězího masa
- 8249 litrů mléka
- 5918 vajec
- 3630 kg obilí
- 5588 kg brambor
Uvedná čísla jistě laikovy nic neříkají, avšak kdo se v oboru trochu vyzná, snadno si spočítá, že jsou to vražedné povinnosti. K nakrmení předepsaného počtu zvířat bylo třeba nejméně 200 q sena, což odpovídá výměře luk 5 ha. K usušení takového množství nebylo jiné nářadí než hrábě a vidle .
Aby F.B. kontingenty splnil, musel by každý rok prodat 4 až 5 ks skotu a od každé krávy za rok odevzdat téměř 1.400 litrů mléka (v té době byla v místním JZD průměrná dojivost uváděna 1.100 litrů včetně sání telat). Od každé slepice odevzdat 150 vajec.
Rolník F.B. stanovené stavy zvířat mít nemohl, protože se potýkal s nedostatkem krmiv, a tak kontingenty neplnil. Byl tedy pravidelně vyšetřován bezpečností a trestán pokutami. Soudy se zemědělci jako agenty imperializmu, kteří neplněním plánu výroby záměrně škodili pracujícímu lidu, se za prezidentování Antonína Novotného už nekonaly, pracovní tábory, do kterých byli lidé umisťováni bez soudů, už také nebyly. Úřady zřejmě uznaly, že rolníky živořením, zásluhou nesplnitelných kontingentů, ke vstupu do JZD donutí také.
Policejní mašinerie však byla z padesách let ještě rozjetá, zřejmě z neschopnosti zastavit se vyšetřovala rolníky a chrlila nadále takovéto protokoly (úryvek z 25.2.1963, sepsaný podpraporčíkem VB Benákem):
"F.B má pro řádné hospodaření na svém hospodářstvím dostatek prostoru a potřebného zemědělského nářadí. I přes nabízenou možnost vstupu do JZD pracuje dosud na svém hospodářství soukromně, avšak již po dobu několik let neplní nákupní úkoly, zejména v živočišné výrobě tak, jak mu ukládá plán."
Nakonec F.B. do JZD vstoupil, věk a těžká fyzická práce se podepsaly na zdravotním stavu, srdeční záchvaty nedovolily dále soukromně hospodařit. (františek Novotný)
Žádné komentáře:
Okomentovat