V jihozápadních Čechách až do druhé světové války převládal mezi lidmi názor. že rod Schwarzenbergů dával naší zemi vždy nejlepší hospodáře, zemědělce a lesníky, a také neohrožené politiky, kteří hájili zájmy země české. Po válce byl majetek Schwarzenberků a ostatních šlechticů zabaven a jejich existence byla odsunuta do historie, do zapomenutého středověku.
V roce 1824 se polnímu zbrojmistrovi Karlu Schwarzenbergovi (Karel II.), místodržiteli v Sedmihradsku, a Josefině, rozené Vratislavové z Mitrovic, narodil syn Karel (Karel III.). Tak jako všechny muže ze schwarzenberského rodu ani jeho neminula vojenská výchova a dobré vzdělání. Po vystudování filosofie a práv na pražské univerzitě vstoupil jako důstojník do rakouské armády. V roce 1856 odešel do civilu a ujal se rodinného majetku v jižních Čechách.
Karel Schwarzenberg, zanícený český vlastenec, zavedl na schwarzenberském velkostatku jako úřední jazyk češtinu, česky se hovořilo i v jeho domácnosti a všech pět jeho dětí bylo vychováno českými učiteli. To v té době bylo neobvyklé, neboť v české politice, na úřadech, ve školách, v obchodě a v městské společnosti byl ještě v polovině 19.století zásadně používán jazyk německý, česky se mluvilo jen v nižších společenských vrstvách a na venkově.
Karel Schwarzenberg byl sice znám jako český vlastenec a zanícený bojovník za práva národa českého, bohužel byl hendikepován smyslem pro čestnost a spravedlnost, a tak se ve vysoké politice neprosadil. Mnohem více se mu dařilo pracovat na zvelebování zemědělství a venkova, za což si mezi společenskou elitou vysloužil posměšný titul „selský kníže."
Nejprve působil ve Vlastenecké hospodářské společnosti, v roce 1880 se mu podařilo založit Zemědělskou radu pro království České, v níž byl prvním předsedou. Tato společnost se stala vzorem pro vznik zemědělských rad v ostatních evropských zemích.
Karel Schwarzenberg propagoval takové zemědělství, které využívá poznatků vědy. Jeho zásluhou začalo zakládání kontrolních agrochemických laboratoři, semenářských stanic a chovných stanic hospodářských zvířat. Silně prosazoval odbornou výchovu zemědělců, zakládání hospodářských škol, pořádání hospodářských kurzů a také založení vysoké zemědělské školy.
Nehynoucí zásluhy má o české lesnictví. V letech 1869 až 1904 byl předsedou České lesnické jednoty. Byl v tomto oboru uznávanou autoritou a dokázal zájmy českých lesníků prosadit i na mezinárodním poli. Zavedl lesnický výzkum a pečoval o lesnickou školu v Bělé pod Bezdězem. Jeho lesní hospodářství bylo na tak dobré úrovni, že schwarzenberské lesy se staly učilištěm pro lesníky z celé Evropy.
Karel Schwarzenberg byl také dlouholetým starostou okresního zastupitelstva v Písku. Jako štědrý podporovatel vědy a umění se zasloužil o rozvoj Muzea království Českého, finančně podporoval několik českých divadel a především obrovské částky vkládal do oprav venkovských kostelů, kaplí a dalších historických památek.
Karel Schwarzenberg zemřel v roce 1904 ve věku osmdesát let a je pochován na Orlíku.
V roce 1824 se polnímu zbrojmistrovi Karlu Schwarzenbergovi (Karel II.), místodržiteli v Sedmihradsku, a Josefině, rozené Vratislavové z Mitrovic, narodil syn Karel (Karel III.). Tak jako všechny muže ze schwarzenberského rodu ani jeho neminula vojenská výchova a dobré vzdělání. Po vystudování filosofie a práv na pražské univerzitě vstoupil jako důstojník do rakouské armády. V roce 1856 odešel do civilu a ujal se rodinného majetku v jižních Čechách.
Karel Schwarzenberg, zanícený český vlastenec, zavedl na schwarzenberském velkostatku jako úřední jazyk češtinu, česky se hovořilo i v jeho domácnosti a všech pět jeho dětí bylo vychováno českými učiteli. To v té době bylo neobvyklé, neboť v české politice, na úřadech, ve školách, v obchodě a v městské společnosti byl ještě v polovině 19.století zásadně používán jazyk německý, česky se mluvilo jen v nižších společenských vrstvách a na venkově. Karel Schwarzenberg byl sice znám jako český vlastenec a zanícený bojovník za práva národa českého, bohužel byl hendikepován smyslem pro čestnost a spravedlnost, a tak se ve vysoké politice neprosadil. Mnohem více se mu dařilo pracovat na zvelebování zemědělství a venkova, za což si mezi společenskou elitou vysloužil posměšný titul „selský kníže."
Nejprve působil ve Vlastenecké hospodářské společnosti, v roce 1880 se mu podařilo založit Zemědělskou radu pro království České, v níž byl prvním předsedou. Tato společnost se stala vzorem pro vznik zemědělských rad v ostatních evropských zemích.
Karel Schwarzenberg propagoval takové zemědělství, které využívá poznatků vědy. Jeho zásluhou začalo zakládání kontrolních agrochemických laboratoři, semenářských stanic a chovných stanic hospodářských zvířat. Silně prosazoval odbornou výchovu zemědělců, zakládání hospodářských škol, pořádání hospodářských kurzů a také založení vysoké zemědělské školy.
Nehynoucí zásluhy má o české lesnictví. V letech 1869 až 1904 byl předsedou České lesnické jednoty. Byl v tomto oboru uznávanou autoritou a dokázal zájmy českých lesníků prosadit i na mezinárodním poli. Zavedl lesnický výzkum a pečoval o lesnickou školu v Bělé pod Bezdězem. Jeho lesní hospodářství bylo na tak dobré úrovni, že schwarzenberské lesy se staly učilištěm pro lesníky z celé Evropy.
Karel Schwarzenberg byl také dlouholetým starostou okresního zastupitelstva v Písku. Jako štědrý podporovatel vědy a umění se zasloužil o rozvoj Muzea království Českého, finančně podporoval několik českých divadel a především obrovské částky vkládal do oprav venkovských kostelů, kaplí a dalších historických památek.
Karel Schwarzenberg zemřel v roce 1904 ve věku osmdesát let a je pochován na Orlíku.
Žádné komentáře:
Okomentovat