Podle studie mapující situaci v Evropě, Spojených státech a bývalém Sovětském svazu je za 80 % všech emisí vyprodukovaných v období od průmyslové revoluce po současnost zodpovědných jen 20 % obyvatel těch nejbohatších států.
Nejbohatší vrstvy obyvatelstva světa tak ohrožují vrstvy chudé - tedy ty, které většinou nemají dostatek prostředků a možností důsledkům klimatických změn čelit či předcházet.
Srovnání uhlíkových stop obyvatel různých částí světa poskytuje zajímavé výsledky. Uhlíková stopa průměrného Američana je 20,4 tun za rok, tedy 2 000krát větší než uhlíková stopa průměrného obyvatele Čadu. Průměrný Brit pak za den vyprodukuje stejné množství oxidu uhličitého jako průměrný Keňan za celý rok.
V příštích letech budou obyvatelé rozvojového světa nuceni čelit celé řadě problémů, jejichž příčinou je právě globální oteplování. Tak například jedna šestina světové populace bude trpět nedostatkem vody zapříčiněným táním horských ledovců. Problémy s obživou v důsledku rozšiřování pouští zasáhnou jednu miliardu nejchudších obyvatel Země.
Počet environmentálních uprchlíků by měl v důsledku eroze, zvyšování hladiny moří a degradace zemědělské půdy dosáhnout v roce 2050 počtu 200 milionů. Následkem zvýšení teplot o dva stupně Celsia bude 60 milionů Afričanů přímo ohroženo malárií.
Do konce století pravděpodobně zemře 182 milionů obyvatel subsaharské Afriky na nemoci přímo zapříčiněné klimatickými změnami. V Asii pak ve stejném časovém horizontu přijde 94 milionů lidí o své domovy v důsledku povodní.(Ekolist)
Nejbohatší vrstvy obyvatelstva světa tak ohrožují vrstvy chudé - tedy ty, které většinou nemají dostatek prostředků a možností důsledkům klimatických změn čelit či předcházet.
Srovnání uhlíkových stop obyvatel různých částí světa poskytuje zajímavé výsledky. Uhlíková stopa průměrného Američana je 20,4 tun za rok, tedy 2 000krát větší než uhlíková stopa průměrného obyvatele Čadu. Průměrný Brit pak za den vyprodukuje stejné množství oxidu uhličitého jako průměrný Keňan za celý rok.
V příštích letech budou obyvatelé rozvojového světa nuceni čelit celé řadě problémů, jejichž příčinou je právě globální oteplování. Tak například jedna šestina světové populace bude trpět nedostatkem vody zapříčiněným táním horských ledovců. Problémy s obživou v důsledku rozšiřování pouští zasáhnou jednu miliardu nejchudších obyvatel Země.
Počet environmentálních uprchlíků by měl v důsledku eroze, zvyšování hladiny moří a degradace zemědělské půdy dosáhnout v roce 2050 počtu 200 milionů. Následkem zvýšení teplot o dva stupně Celsia bude 60 milionů Afričanů přímo ohroženo malárií.
Do konce století pravděpodobně zemře 182 milionů obyvatel subsaharské Afriky na nemoci přímo zapříčiněné klimatickými změnami. V Asii pak ve stejném časovém horizontu přijde 94 milionů lidí o své domovy v důsledku povodní.(Ekolist)
Žádné komentáře:
Okomentovat