Poprvé za stovky tisíc let se rozehřívá arktická Sibiř . Podle mnoha vědců je to proces, který pravděpodobně uvolní miliardy tun uhlíku, který se rychle změní ve skleníkové plyny.
Sibiřská rašeliniště se rozprostírají na ploše přes milion kilometrů čtverečních. V nich jsou uloženy stovky miliard tun skleníkových plynů. Během tání se tyto plyny uvolňují do atmosféry.
Největší obavy vzbuzuje sibiřský metan, jehož množství se odhaduje na 70 miliard tun. Metan je pro klima Země velmi nebezpečný plyn, protože je to dvacetinásobně účinnější skleníkový plyn než oxid uhličitý. Už v současnosti se v rozmrzajících sibiřských rašeliništích objevily oblasti, ve kterých dochází k uvolňování metanu i v zimním období.
Na Sibiři za posledních 40 let vzrostla teplota o tři až čtyři stupně Celsia. Charakter krajiny se od té doby prudce mění. Místo zmrzlé rašeliny se na některých místech objevuje bahno a mělká jezera, která následně vysychají.
Tání sibiřských rašelinišť přivádí do nezáviděníhodné situace ruskou vědu, která doposud se staví ke globálnímu oteplování hodně zdrženlivě. Někteří ruští vědci naopak předvídají silné ochlazování.
Informace z Východu je vždy nutno brát rezervovaně, je však nutno brát v úvahu, že ruská věda nemá na nezávislý seriozní výzkum finance a je nucena respektovat politické a hospodářské zájmy.
Podle Sergeje Zimova z Dálněvýchodní akademie věd ruským vědcům ujel vlak, jsou odříznuti od zbytku světa. "Globální oteplování je skutečností, nelze před ním strkat hlavu do písku."(Reuters)
pondělí 25. února 2008
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat