Během dlouhého panování Františka Josefa I. proběhla výrazná přeměna feudálního zemědělského státu na stát kapitalistický, průmyslově vyspělý, na svou dobu moderní a značně demokratický. O politických a lidských právech, jaká měli občané c. a k. monarchie, se lidem ve většině ostatních zemích ani nesnilo.
Nedařilo se úplně řešit složité vnitřní národnostní problémy, což je problém přetrvávající do současnosti (npř.Balkán). Tehdy to byla také základní příčina vnitřní rozháranosti.
Poslední čtvrtina devatenáctého a počátek dvacátého stoletíí se vyznačovaly ohromným ekonomickým rozvojem, což se projevilo i na poli politickém. V roce 1907 došlo k zásadní změně rakouského volebního systému (zákon č.15/1907 z 26.ledna 1907)), místo dosavadního kuriálního systému (čtyři kurie) bylo zavedeno všeobecné volební právo.
Poslanecká sněmovna říšské rady ve Vídni měla 516 poslanců: 252 Němců, 108 Čechů, 79 Poláků, o zbytek se podělili Rusíni, Ukrajinci, Slovinci, Italové, Srbové, Chorvati a Rumuni .
Osudem Rakouska-Uherska se však stal Balkán, kde se Srbsko, podporované Ruskem, snažilo Rakušany vypudit z jimi okupované Bosny a Hercegoviny.
Nedařilo se úplně řešit složité vnitřní národnostní problémy, což je problém přetrvávající do současnosti (npř.Balkán). Tehdy to byla také základní příčina vnitřní rozháranosti.
Poslední čtvrtina devatenáctého a počátek dvacátého stoletíí se vyznačovaly ohromným ekonomickým rozvojem, což se projevilo i na poli politickém. V roce 1907 došlo k zásadní změně rakouského volebního systému (zákon č.15/1907 z 26.ledna 1907)), místo dosavadního kuriálního systému (čtyři kurie) bylo zavedeno všeobecné volební právo.
Poslanecká sněmovna říšské rady ve Vídni měla 516 poslanců: 252 Němců, 108 Čechů, 79 Poláků, o zbytek se podělili Rusíni, Ukrajinci, Slovinci, Italové, Srbové, Chorvati a Rumuni .
Osudem Rakouska-Uherska se však stal Balkán, kde se Srbsko, podporované Ruskem, snažilo Rakušany vypudit z jimi okupované Bosny a Hercegoviny.
Žádné komentáře:
Okomentovat