15. sněmu Agrární komory České republiky, který se 13. března 2008 konal v Olomouci, se zúčastnilo 260 delgátů, delegovaných okresními a regionálními agrarními komorami, a 105 hostů.
Agrární komora ČR uvádí, že jejích 3.365 členů obhospodařuje 1,743.723 ha zemědělské půdy. Přestože fyzické osoby tvoří 51 procent členů, mají ve všech osmapadesáti regionálních agrárních komorách zastoupení jen 37 procent.
Sněm konstatoval, že české zemědělství jako celek se konečně stává ziskové, i když celý zisk je tvořen dotacemi. Pochválil poptávku po většině potravin. Kriticky se vyslovil na adresu EU, která rozlišuje zemědělské podniky podle velikosti a preferuje malé.
Sněm se mj. usnesl požadovat na Parlamentu ČR, aby přijal novelu zákona o státní půdě, tak aby se dostala k stávajícím nájemcům, aby ji nezískali spekulanti. Dalším požadavkem je, aby vláda ČR zamítla zákon o vypořádání majetkových podílů, na něž vznikl oprávněným osobám nárok, a aby také využila předsednictví v EU a zabránila selektování zemědělských podniků na malé a velké. Další požadavky jsou adresované ministru zemědělství.
Během sněmu proběhly volby do orgánů AK, prezidentem byl zvolen opět ing.Jan Veleba, víceprezidenty ing.Jindřich Šnejdra a ing.Bohumil Belada.
Podle toho, co agrární komora preferuje, je zřejmé, že je to organizace velkých společností, které vznikly privatizací a transformací bývalých podniků socialistické velkovýroby. Jedná se tedy o zemědělské závody, jejichž velikost v průměru asi stokrát převyšuje rozměr průměrného závodu v EU.
Jejich snaha nyní je prostřednictvím ministra zemědělství odstranit omezení dotací pro velké podniky, které EK navrhla pro období po roce 2013. Po tomto roce by dotace měly více směřovat na udržení venkovského prostředí než na zemědělskou půdu.
Podle stavu, který je v ČR, se z hlediska venkovského obyvatelstva návrhy EK jeví jako spravedlivé, neboť velké společnosti nejsou pro český venkov žádným přínosem. Spíš opačně.
Velkovýrobním způsobem obhospodařováním půdy ničí její úrodnost, ničí přírodu, komunikace i životní prostředí venkovského obyvatelstva. Sídla zemědělských společností jsou převážně ve městech. Na rozdíl od bývalých JZD jejich vedení není ničím, mimo pronajaté půdy, s vesnicemi svázáno, nemusí zaměstnávat a respektovat tamní obyvatelstvo a podílet se na řešení obecních záležitostí, tak jako to dělají drobní zemědělci, kteří v místě žijí a pracují.
Je trapné, že čeští ministři zemědělství - bez rozdílu stranické příslušnosti - tento způsob postsocialistické velkovýroby nejen respektují, ale ještě ho jako českou výjimečnost propagují v EU. Podle vyjadřování zástupců AK i zástupců ministerstva není možné, aby se české zemědělství, s mimořádně velkými závody, přizpůsobovalo ostatním šestadvaceti zemím, ale obráceně; EU by se měla přizpůsobovat ČR. (Jiří Krž, 14.3.2008)
Agrární komora ČR uvádí, že jejích 3.365 členů obhospodařuje 1,743.723 ha zemědělské půdy. Přestože fyzické osoby tvoří 51 procent členů, mají ve všech osmapadesáti regionálních agrárních komorách zastoupení jen 37 procent.
Sněm konstatoval, že české zemědělství jako celek se konečně stává ziskové, i když celý zisk je tvořen dotacemi. Pochválil poptávku po většině potravin. Kriticky se vyslovil na adresu EU, která rozlišuje zemědělské podniky podle velikosti a preferuje malé.Sněm se mj. usnesl požadovat na Parlamentu ČR, aby přijal novelu zákona o státní půdě, tak aby se dostala k stávajícím nájemcům, aby ji nezískali spekulanti. Dalším požadavkem je, aby vláda ČR zamítla zákon o vypořádání majetkových podílů, na něž vznikl oprávněným osobám nárok, a aby také využila předsednictví v EU a zabránila selektování zemědělských podniků na malé a velké. Další požadavky jsou adresované ministru zemědělství.
Během sněmu proběhly volby do orgánů AK, prezidentem byl zvolen opět ing.Jan Veleba, víceprezidenty ing.Jindřich Šnejdra a ing.Bohumil Belada.
Podle toho, co agrární komora preferuje, je zřejmé, že je to organizace velkých společností, které vznikly privatizací a transformací bývalých podniků socialistické velkovýroby. Jedná se tedy o zemědělské závody, jejichž velikost v průměru asi stokrát převyšuje rozměr průměrného závodu v EU.
Jejich snaha nyní je prostřednictvím ministra zemědělství odstranit omezení dotací pro velké podniky, které EK navrhla pro období po roce 2013. Po tomto roce by dotace měly více směřovat na udržení venkovského prostředí než na zemědělskou půdu.
Podle stavu, který je v ČR, se z hlediska venkovského obyvatelstva návrhy EK jeví jako spravedlivé, neboť velké společnosti nejsou pro český venkov žádným přínosem. Spíš opačně.
Velkovýrobním způsobem obhospodařováním půdy ničí její úrodnost, ničí přírodu, komunikace i životní prostředí venkovského obyvatelstva. Sídla zemědělských společností jsou převážně ve městech. Na rozdíl od bývalých JZD jejich vedení není ničím, mimo pronajaté půdy, s vesnicemi svázáno, nemusí zaměstnávat a respektovat tamní obyvatelstvo a podílet se na řešení obecních záležitostí, tak jako to dělají drobní zemědělci, kteří v místě žijí a pracují.
Je trapné, že čeští ministři zemědělství - bez rozdílu stranické příslušnosti - tento způsob postsocialistické velkovýroby nejen respektují, ale ještě ho jako českou výjimečnost propagují v EU. Podle vyjadřování zástupců AK i zástupců ministerstva není možné, aby se české zemědělství, s mimořádně velkými závody, přizpůsobovalo ostatním šestadvaceti zemím, ale obráceně; EU by se měla přizpůsobovat ČR. (Jiří Krž, 14.3.2008)
Žádné komentáře:
Okomentovat