Chov skotu se podílí na objemu skleníkových plynů 2,9 %. Po letech paniky vyvolané chorobou BSE si chov skotu vysloužil negativní nálepku jako „zabiják klimatu“.
Jaký je skutečný vliv populace skotu na klimatické změny? Při degradaci buněčných stěn krmiv bohatých na celulózu dochází k tvorbě metanu, nejedovatého plynu, který je znám jako hlavní součást zemního plynu. Z bachoru se metan uvolňuje do atmosféry (asi 5 výronů plynu v průběhu 10 minut), což přispívá k oteplování klimatu (působí přibližně 20x silněji než oxid uhličitý).
Oxid uhličitý se podílí na skleníkovém plynu 63 %. Jako druhý nejdůležitější klimatický plyn je označován metan CH4-, který se podílí 18,2 % při uvolnění 580 mil. tun. Třetím nejdůležitějším skleníkovým plynem je oxid dusný (N2O), který se na oteplování atmosféry podílí 6 %. Vzniká při spalovacích a průmyslových procesech stejně jako při hnojení v zemědělství.
Na rozdíl od ostatních plynů celkový objem uvolněného NH4 od roku 2000 mírně poklesl. K důležitým zdrojům uvolňování metanu náleží bažinatá území, vypalování lesů a travnatých ploch, velmi silně rozmnožené populace termitů působící ve vykácených tropických pralesích, uhelné doly, skládky odpadků a celkem 1,3 miliard kusů skotu.
Na kilogram strávené sušiny krmiva se uvolní do ovzduší 27 gramů metanu. Pro celosvětovou populaci skotu v počtu 1,3 mil. kusů při denní spotřebě 7 kg sušiny (např. 40 kg pastevního porostu) se roční produkce metanu odhaduje na 90 milionů tun.
Se stoupající spotřebou krmiva, která koresponduje s neustále narůstající mléčnou užitkovostí, klesá objem metanu uvolněného do ovzduší o 10 až 15 %, což je způsobeno vyšším podílem sacharidů v krmné dávce. Je to podobné jako u auta, když se přepočítává produkce metanu na jeden ujetý kilometr. Při denní užitkovosti 10 kg mléka na kus pak připadá na kg mléka produkce 33 g metanu, při produkci 20 kg mléka je to 19 gramů a při produkci 30 kg mléka je již pouze 14 gramů metanu.
Při denním nádoji ve výši 10 resp. 20 kg mléka je 305denní užitkovost 3000 resp. 6000 kg. Za předpokladu, že podnik ročně dodává 900 tun mléka, může toto množství – podle užitkovosti – vyprodukovat buď s 300 nebo se 150 kravami. Při redukci počtu zvířat dojde k výrazné úspoře nákladů na chov.
Množství uvolněného metanu do ovzduší na kilogram vyprodukovaného mléka při roční užitkovosti ve výši 6000 kg mléka je pouhých 12 gramů a při užitkovosti 9000 kg mléka je to již jen 10 g metanu. Jak dokládají tyto výpočty, je kontinuální zvyšování mléčné užitkovosti reálnou možností, jak významně zredukovat množství metanu uvolněného do okolní atmosféry.
Přibližně 30 % energie přijaté prostřednictvím krmiva se transformuje do podoby exkrementů, které je možné v bioplynové stanici společně s jinými organickými látkami fermentovat podobně jako v kravském bachoru a vznikající metan využít k alternativní produkci elektrické energie. (Agronavigator, 13.3.2008)
Jaký je skutečný vliv populace skotu na klimatické změny? Při degradaci buněčných stěn krmiv bohatých na celulózu dochází k tvorbě metanu, nejedovatého plynu, který je znám jako hlavní součást zemního plynu. Z bachoru se metan uvolňuje do atmosféry (asi 5 výronů plynu v průběhu 10 minut), což přispívá k oteplování klimatu (působí přibližně 20x silněji než oxid uhličitý).
Oxid uhličitý se podílí na skleníkovém plynu 63 %. Jako druhý nejdůležitější klimatický plyn je označován metan CH4-, který se podílí 18,2 % při uvolnění 580 mil. tun. Třetím nejdůležitějším skleníkovým plynem je oxid dusný (N2O), který se na oteplování atmosféry podílí 6 %. Vzniká při spalovacích a průmyslových procesech stejně jako při hnojení v zemědělství.
Na rozdíl od ostatních plynů celkový objem uvolněného NH4 od roku 2000 mírně poklesl. K důležitým zdrojům uvolňování metanu náleží bažinatá území, vypalování lesů a travnatých ploch, velmi silně rozmnožené populace termitů působící ve vykácených tropických pralesích, uhelné doly, skládky odpadků a celkem 1,3 miliard kusů skotu.
Na kilogram strávené sušiny krmiva se uvolní do ovzduší 27 gramů metanu. Pro celosvětovou populaci skotu v počtu 1,3 mil. kusů při denní spotřebě 7 kg sušiny (např. 40 kg pastevního porostu) se roční produkce metanu odhaduje na 90 milionů tun.
Se stoupající spotřebou krmiva, která koresponduje s neustále narůstající mléčnou užitkovostí, klesá objem metanu uvolněného do ovzduší o 10 až 15 %, což je způsobeno vyšším podílem sacharidů v krmné dávce. Je to podobné jako u auta, když se přepočítává produkce metanu na jeden ujetý kilometr. Při denní užitkovosti 10 kg mléka na kus pak připadá na kg mléka produkce 33 g metanu, při produkci 20 kg mléka je to 19 gramů a při produkci 30 kg mléka je již pouze 14 gramů metanu.
Při denním nádoji ve výši 10 resp. 20 kg mléka je 305denní užitkovost 3000 resp. 6000 kg. Za předpokladu, že podnik ročně dodává 900 tun mléka, může toto množství – podle užitkovosti – vyprodukovat buď s 300 nebo se 150 kravami. Při redukci počtu zvířat dojde k výrazné úspoře nákladů na chov.
Množství uvolněného metanu do ovzduší na kilogram vyprodukovaného mléka při roční užitkovosti ve výši 6000 kg mléka je pouhých 12 gramů a při užitkovosti 9000 kg mléka je to již jen 10 g metanu. Jak dokládají tyto výpočty, je kontinuální zvyšování mléčné užitkovosti reálnou možností, jak významně zredukovat množství metanu uvolněného do okolní atmosféry.
Přibližně 30 % energie přijaté prostřednictvím krmiva se transformuje do podoby exkrementů, které je možné v bioplynové stanici společně s jinými organickými látkami fermentovat podobně jako v kravském bachoru a vznikající metan využít k alternativní produkci elektrické energie. (Agronavigator, 13.3.2008)
Žádné komentáře:
Okomentovat