V polovině listopadu 2007 Ministerstvo zemědělství ČR vydalo prohlášení s výzvou k redukci stavů některých druhů velké zvěře. Vyzvalo všechny držitele honiteb a vlastníky honebních pozemků, aby v maximální míře využívali možností, které poskytuje právní úprava na úseku myslivosti ve vztahu k usměrňování chovu zvěře.
To se minulo účinkem, protože platilo jen do března, navíc jeho provádění bránili ochránci zvířat. Ovšem lesní a polní zvěř si přivlastnili myslivci, bez ohledu na vlastníky honiteb, na ochránce zvěře a přírody a na planá ministerská prohlášení.
Je známo, že přemnožená spárkatá zvěř v českých lesích spase nebo poškodí skoro polovinu nově vysazených stromků, přičemž sazenic listnatých stromů je poškozeno až 60 %, což prakticky znemožňuje obnovit smíšený les, protože v lese zůstávají jen smrčky.
Zvěř také poškodí asi 16 % starších stromů, hlavně tím, že loupe a ohryzává kůru. Stromy pak napadá hniloba, což je pro stromy zhoubné. Škody navíc oproti předchozím rokům narůstají.
Jednou z příčin sporu je otázka optimálního množství zvěře, aby nedocházelo ke škodám. Myslivci by jí chtěli mít v lesích co nejvíc. Lesníci, přírodovědci a aktivisté ale tvrdí, že přemnožená zvěř okusuje stromky a znemožňuje obnovu lesa od smrkových monokultur ke smíšeným porostům. Problematické je také sčítání zvěře.
Sčítání vypadá většinou tak, že myslivci vyjdou do honitby a počítají stopy zvěře, která zrovna vstala a kterou shodou okolností uvidí. Skutečný počet zvířat na konkrétním místě ovšem není možné nikdy přesně zjistit. Hnutí Duha požaduje, aby se podobně jako v okolních zemích plány lovu stanovovaly na základě množství dřevin, které zvířata poškodí.
Srnce je možné střílet od 16. května do 30. září a srny se srnčaty od 1. září do konce prosince. To ovšem vyžaduje určitý čas.
Před zavedení komunistické myslivostí chodili myslivci do lesa téměř denně. Každý myslivec (většinou majitel nebo nájemce honitby) vždy věděl, kam který kus a v kolik hodin chodí na pastvu, dovedl ho vyhledat a zastřelit.(F.Novotný, 5.3.2008) (pokračování)
To se minulo účinkem, protože platilo jen do března, navíc jeho provádění bránili ochránci zvířat. Ovšem lesní a polní zvěř si přivlastnili myslivci, bez ohledu na vlastníky honiteb, na ochránce zvěře a přírody a na planá ministerská prohlášení.
Je známo, že přemnožená spárkatá zvěř v českých lesích spase nebo poškodí skoro polovinu nově vysazených stromků, přičemž sazenic listnatých stromů je poškozeno až 60 %, což prakticky znemožňuje obnovit smíšený les, protože v lese zůstávají jen smrčky.
Zvěř také poškodí asi 16 % starších stromů, hlavně tím, že loupe a ohryzává kůru. Stromy pak napadá hniloba, což je pro stromy zhoubné. Škody navíc oproti předchozím rokům narůstají.
Jednou z příčin sporu je otázka optimálního množství zvěře, aby nedocházelo ke škodám. Myslivci by jí chtěli mít v lesích co nejvíc. Lesníci, přírodovědci a aktivisté ale tvrdí, že přemnožená zvěř okusuje stromky a znemožňuje obnovu lesa od smrkových monokultur ke smíšeným porostům. Problematické je také sčítání zvěře.
Sčítání vypadá většinou tak, že myslivci vyjdou do honitby a počítají stopy zvěře, která zrovna vstala a kterou shodou okolností uvidí. Skutečný počet zvířat na konkrétním místě ovšem není možné nikdy přesně zjistit. Hnutí Duha požaduje, aby se podobně jako v okolních zemích plány lovu stanovovaly na základě množství dřevin, které zvířata poškodí.
Srnce je možné střílet od 16. května do 30. září a srny se srnčaty od 1. září do konce prosince. To ovšem vyžaduje určitý čas.
Před zavedení komunistické myslivostí chodili myslivci do lesa téměř denně. Každý myslivec (většinou majitel nebo nájemce honitby) vždy věděl, kam který kus a v kolik hodin chodí na pastvu, dovedl ho vyhledat a zastřelit.(F.Novotný, 5.3.2008) (pokračování)
Žádné komentáře:
Okomentovat