Zvěř se nezměnila, ta je po staletí stejná, jen struktura naší myslivosti, postavená na základech totalitního myšlení z dob vlády komunistů, je jiná než ta, která byla před rokem 1948.
Současný lidový myslivec odmítá, zvláště v mrazu a sněhu, pořád do lesa chodit. Střelí si v létě pár kusů, něco dá do mrazáku, něco výhodně prodá, a jinak ho honitba nezajímá. Je však důležité mezi myslivci rozlišovat a brát v úvahu, že současné české "lidové" myslivosti vládne silná lobby, která ze setrvačnosti má zastoupení napříč kapitálovou a politickou scénou a drží všechno v šachu a vykořisťuje jak majitele pozemků, tak zemědělce, tak drobné venkovské myslivce.
Opatření ministerstva zemědělství nejsou účinná, protože také často dochází ke střetům zájmů. Hajný bývá také myslivec. Jako lesník má pěstovat zdravý les, ale jako myslivec chce snadno ulovit co nejvíc zvěře. Osobní zájmy samozřejmě převládají.
Škody způsobené zvěří, které se každoročně odhadují na 1,5 miliardy korun, však hradí daňoví poplatníci. Podle prof. Radomíra Mrkvy z Lesnické a dřevařské fakulty MZLU v Brně myslivcům tak každý rok přispíváme částkou 270 korun na kilogram zvěřiny. Kilo srnčí kýty stojí na trhu 595 Kč, divočáka 469 Kč.
Čas se změnil i v přístupu k myslivosti. Ještě v 50. letech byla přitom zvěřina k dostání na každém rohu, levněji než normální maso a bez potravinových lístků. Zvěř přemnožená nebyla. Bylo však možné každý večer spatřit, jak staří myslivci odcházejí k lesům. Kdo dnes potká v přírodě myslivce, má stejné štěstí, jako když potká kominíka. Loví se zřejmě tajně. Když současný nimrod oficiálně uloví divočáka, chlubí se tím půl roku celá myslivecká společnost.
Myslivci samozřejmě nemají žádný zájem na snížení stavů zvěře, nevadí jim, že se rozmnožuje víc, než je pro přírodu žádoucí. Naopak jsou rádi a zatajují skutečné stavy. Vždyť je krmení této zvěře nic nestojí, protože se živí na polích! O nájmu honitby 2-3 Kč za ha se nedá mluvit jako o nákladu na chov zvěře. Přitom za prodej masa utrží značné částky (často nezdaněné). (F.Novotný, 5.3.2008)
Současný lidový myslivec odmítá, zvláště v mrazu a sněhu, pořád do lesa chodit. Střelí si v létě pár kusů, něco dá do mrazáku, něco výhodně prodá, a jinak ho honitba nezajímá. Je však důležité mezi myslivci rozlišovat a brát v úvahu, že současné české "lidové" myslivosti vládne silná lobby, která ze setrvačnosti má zastoupení napříč kapitálovou a politickou scénou a drží všechno v šachu a vykořisťuje jak majitele pozemků, tak zemědělce, tak drobné venkovské myslivce.
Opatření ministerstva zemědělství nejsou účinná, protože také často dochází ke střetům zájmů. Hajný bývá také myslivec. Jako lesník má pěstovat zdravý les, ale jako myslivec chce snadno ulovit co nejvíc zvěře. Osobní zájmy samozřejmě převládají.
Škody způsobené zvěří, které se každoročně odhadují na 1,5 miliardy korun, však hradí daňoví poplatníci. Podle prof. Radomíra Mrkvy z Lesnické a dřevařské fakulty MZLU v Brně myslivcům tak každý rok přispíváme částkou 270 korun na kilogram zvěřiny. Kilo srnčí kýty stojí na trhu 595 Kč, divočáka 469 Kč.
Čas se změnil i v přístupu k myslivosti. Ještě v 50. letech byla přitom zvěřina k dostání na každém rohu, levněji než normální maso a bez potravinových lístků. Zvěř přemnožená nebyla. Bylo však možné každý večer spatřit, jak staří myslivci odcházejí k lesům. Kdo dnes potká v přírodě myslivce, má stejné štěstí, jako když potká kominíka. Loví se zřejmě tajně. Když současný nimrod oficiálně uloví divočáka, chlubí se tím půl roku celá myslivecká společnost.
Myslivci samozřejmě nemají žádný zájem na snížení stavů zvěře, nevadí jim, že se rozmnožuje víc, než je pro přírodu žádoucí. Naopak jsou rádi a zatajují skutečné stavy. Vždyť je krmení této zvěře nic nestojí, protože se živí na polích! O nájmu honitby 2-3 Kč za ha se nedá mluvit jako o nákladu na chov zvěře. Přitom za prodej masa utrží značné částky (často nezdaněné). (F.Novotný, 5.3.2008)
Žádné komentáře:
Okomentovat