Příběh vojáka, který 12.srpna 490 př.Kr., v plné zbroji, za čtyřicetistupňového vedra, doběhl z Marathónu do Athén, oznámil vítězství Řeků nad Peršany, padl a zemřel, v minulosti znal každý absolvent základní školy.
Kdyby tehdy měl Miltiades, velitel vítězného athénského vojska, k dispozici mobilní telefon, stačilo by poslat SMS. Bohužel neměl zřejmě k dispozici ani koně, a tak musel obětovat pěšáka. Od té doby uběhlo už 2.500 let, dnes maraton běhají bez jakýchkoli zdravotních problémů tisíce lidí a rychlé oznamování zpráv přestalo už být problémem.
Najít co nejrychlejší způsob předávání zpráv bylo od nejstarších dob opravdu snem mnoha lidí. Včasné informace měly vždy velkou cenu. Vědět co nejdříve o tom, co se děje tam, kam není vidět nebo slyšet, je výhoda pro všechny lidi, hlavně pro vojáky a politiky. Včasné informace rozhodovaly o bitvách a ovlivňovaly dějiny.
Při veškeré úctě k rychlým běžcům, jezdcům a poštovním holubům je celá historie lidstva poznamenána snahou vymyslet účinný optický nebo zvukový způsob bleskové komunikace, bez ohledu na vzdálenost. Než vývoj techniky dospěl k současným přístrojům, musely si stovky a tisícovky techniků lámat hlavy s drobnými vynálezy.
Zvuková telegrafie:
Předávání zpráv pomocí zvuků nebylo příliš výhodné, hodilo se spíše na kratší vzdálenosti. Ve starověkém Řecku tento způsob dopravy zpráv praktikovali tak, že byli vybíráni muži se silnými hlasy a dobrým sluchem, kteří tvořili řetěz a jednotlivé zprávy si předávali. Někdy byly hlasy nahrazeny píšťalami, zvony, sirénami, rohy, trubkami nebo střelbou. Domorodci v Africe a jiných tropických oblastech používali k předávání zpráv bubny.
Kvůli pomalému šíření zvuku a potřebě ideálních klimatických podmínek má tento způsob dálkového předávání zpráv jen omezený význam. (Robert Fischer, 18.4.2008)
Kdyby tehdy měl Miltiades, velitel vítězného athénského vojska, k dispozici mobilní telefon, stačilo by poslat SMS. Bohužel neměl zřejmě k dispozici ani koně, a tak musel obětovat pěšáka. Od té doby uběhlo už 2.500 let, dnes maraton běhají bez jakýchkoli zdravotních problémů tisíce lidí a rychlé oznamování zpráv přestalo už být problémem.Najít co nejrychlejší způsob předávání zpráv bylo od nejstarších dob opravdu snem mnoha lidí. Včasné informace měly vždy velkou cenu. Vědět co nejdříve o tom, co se děje tam, kam není vidět nebo slyšet, je výhoda pro všechny lidi, hlavně pro vojáky a politiky. Včasné informace rozhodovaly o bitvách a ovlivňovaly dějiny.
Při veškeré úctě k rychlým běžcům, jezdcům a poštovním holubům je celá historie lidstva poznamenána snahou vymyslet účinný optický nebo zvukový způsob bleskové komunikace, bez ohledu na vzdálenost. Než vývoj techniky dospěl k současným přístrojům, musely si stovky a tisícovky techniků lámat hlavy s drobnými vynálezy.
Zvuková telegrafie:
Předávání zpráv pomocí zvuků nebylo příliš výhodné, hodilo se spíše na kratší vzdálenosti. Ve starověkém Řecku tento způsob dopravy zpráv praktikovali tak, že byli vybíráni muži se silnými hlasy a dobrým sluchem, kteří tvořili řetěz a jednotlivé zprávy si předávali. Někdy byly hlasy nahrazeny píšťalami, zvony, sirénami, rohy, trubkami nebo střelbou. Domorodci v Africe a jiných tropických oblastech používali k předávání zpráv bubny. Kvůli pomalému šíření zvuku a potřebě ideálních klimatických podmínek má tento způsob dálkového předávání zpráv jen omezený význam. (Robert Fischer, 18.4.2008)
Žádné komentáře:
Okomentovat