Císař František Josef I. se narodil a zemřel v zámku Schönbrunn, což bývalo letní sídlo císařů. V Schönbrunnu se Karel I. vzdal rakouského trůnu, na který pak už žádný Habsburg neusedl, i když Karlův syn Otto (na snímku z roku 1921 s rodiči a sourozenci) byl hlavou habsburského rodu a podle rodových tradic za příznivých okolností mohl kdykoli v posledních sedmdesáti letech 20. století císařem se stát.
Schönbrunn je jedna z nejslavnějších vídeňských staveb. Zámek Schönbrunn byl postaven v roce 1730, původně měl svou velikostí a okázalostí předčít zámek ve Verseilles, což se však kvůli nedostatku financí nepovedlo. Přesto jeho velikost včetně rozsáhlého parku s nejstarší evropskou zoologickou zahradou z roku 1752 je úctihodná. Do dnešní rokokové odoby byl přestavěn za panování Marie Terezie v roce 1749.
V zámku je 1.441 pokojů a sálů a 139 kuchyní. Některé místnosti jsou proslulé významnými událostmi a návštěvami vzácných hostí. Například v jedné koncertoval šestiletý W.A.Mozart, v jiné bydlel Napoleon Bonaparte, v další se Karel I. vzdal trůnu.
Pohřeb Františka Josefa I. je někdy označován za pohřeb Rakouska-Uherska. Jako by s ním v kapucínské hrobce (vlevo manželka Alžběta, vpravo syn Rudolf) byla také uložena všechna sláva a lesk rakousko-uherské monarchie. Válečné události krátkou dobu panování nového císaře Karla I. zcela zastínily. Monarchie byla v roce 1918 roztříštěna, habsburský rod sice zůstal, i když byl z Vídně republikou Německé Rakousko vyhnán a habsburský majetek byl zabaven.
Po rezignaci na trůn a nešťastném úmrtí posledního korunovaného císaře Karla se následníkem v čele habsburského rodu stal nejstarší Karlův syn Otto, kterého matka, bývalá císařovna Zita, na tuto roli co nejlépe připravila. Musel se například naučit hovořit všemi jazyky jimiž se v bývalé monarchii mluvilo. Maturitu s vyznamenáním udělal v roce na gymnaziu v Baskitsku a po ní 20. listopadu 1930 dosáhl dospělosti a stal se hlavou řádu Zlatého rouna a hlavou domu Habsburského, jímž byl do roku 2000.
V roce 1935 zakončil studia sociálních věd na universitě v Lovani (Belgie). Do Rakouska měl podle tzv. Habsburského zákona vstup zakázán až do roku 1961, kdy se vzdal nároků na rakouský trůn. Mezitím proteklo korytem Dunaje mnoho vody, a mnoho politických událostí pohnulo Evropou, přičemž Otto Habsburg byl několikrát vytahován jako vysoký trumf rakouských monarchistů, kteří ve třicátých letech chtěli obnovením monarchie čelit německému nacionalizmu.
Otty Habsburka se obával nejen Adolf Hitler a rakouští nacisté, ale také maďarští a čeští politici. Především v Praze se ho báli jako čert kříže, nejednou se z úst nejvyšších československých představitelů ozvalo: "Raději Hitler než Habsburg!"
Schönbrunn je jedna z nejslavnějších vídeňských staveb. Zámek Schönbrunn byl postaven v roce 1730, původně měl svou velikostí a okázalostí předčít zámek ve Verseilles, což se však kvůli nedostatku financí nepovedlo. Přesto jeho velikost včetně rozsáhlého parku s nejstarší evropskou zoologickou zahradou z roku 1752 je úctihodná. Do dnešní rokokové odoby byl přestavěn za panování Marie Terezie v roce 1749.
V zámku je 1.441 pokojů a sálů a 139 kuchyní. Některé místnosti jsou proslulé významnými událostmi a návštěvami vzácných hostí. Například v jedné koncertoval šestiletý W.A.Mozart, v jiné bydlel Napoleon Bonaparte, v další se Karel I. vzdal trůnu.
Pohřeb Františka Josefa I. je někdy označován za pohřeb Rakouska-Uherska. Jako by s ním v kapucínské hrobce (vlevo manželka Alžběta, vpravo syn Rudolf) byla také uložena všechna sláva a lesk rakousko-uherské monarchie. Válečné události krátkou dobu panování nového císaře Karla I. zcela zastínily. Monarchie byla v roce 1918 roztříštěna, habsburský rod sice zůstal, i když byl z Vídně republikou Německé Rakousko vyhnán a habsburský majetek byl zabaven. Po rezignaci na trůn a nešťastném úmrtí posledního korunovaného císaře Karla se následníkem v čele habsburského rodu stal nejstarší Karlův syn Otto, kterého matka, bývalá císařovna Zita, na tuto roli co nejlépe připravila. Musel se například naučit hovořit všemi jazyky jimiž se v bývalé monarchii mluvilo. Maturitu s vyznamenáním udělal v roce na gymnaziu v Baskitsku a po ní 20. listopadu 1930 dosáhl dospělosti a stal se hlavou řádu Zlatého rouna a hlavou domu Habsburského, jímž byl do roku 2000.
V roce 1935 zakončil studia sociálních věd na universitě v Lovani (Belgie). Do Rakouska měl podle tzv. Habsburského zákona vstup zakázán až do roku 1961, kdy se vzdal nároků na rakouský trůn. Mezitím proteklo korytem Dunaje mnoho vody, a mnoho politických událostí pohnulo Evropou, přičemž Otto Habsburg byl několikrát vytahován jako vysoký trumf rakouských monarchistů, kteří ve třicátých letech chtěli obnovením monarchie čelit německému nacionalizmu.Otty Habsburka se obával nejen Adolf Hitler a rakouští nacisté, ale také maďarští a čeští politici. Především v Praze se ho báli jako čert kříže, nejednou se z úst nejvyšších československých představitelů ozvalo: "Raději Hitler než Habsburg!"
Žádné komentáře:
Okomentovat