Po orkánu Kyrill mají být lesy v těch nejcennějších místech Národního parku Šumava ponechány přirozenému vývoji - vyplývá to z rozhodnutí, které podepsal ministr Bursík.
Na základě doporučení rozkladové komise ministerstva tak potvrdil původní rozhodnutí ministerstva z března loňského roku a zamítl rozklad, který podaly některé obce a občanská sdružení.
„Lesy v těch nejcennějších částech národního parku necháváme samovolnému vývoji právě proto, že jde o národní park, nikoli hospodářský les. Jeho účelem není produkce dřeva. Rozkladová komise potvrdila, že původní rozhodnutí MŽP bylo vydáno zcela v souladu s platnými právními předpisy,“ říká ministr Bursík. „Ostatně samotný orkán Kyrill ukázal, jak byly zásahy do přirozeného vývoje v minulosti škodlivé. Kyrill kácel stromy především tam, kde se dříve zasahovalo proti kůrovci a lesní porost se tak otevřel ničivému větru. Že se větru, dešti a přírodě vůbec poroučet nedá, jsme si snad vyzkoušeli mnohokrát. Kroky, které děláme, povedou k dlouhodobě stabilním šumavským ekosystémům tak, aby se tu nestřídala každých osmdesát let po velké vichřici smrková monokultura s kalamitní holosečí,“.
MŽP rozhodlo v březnu loňského roku o ponechání zhruba 140 000 m3 kalamitního dřeva v I. a II. zónách NP Šumava přirozenému vývoji. Rozhodnutí se týkalo nejcennějších částí národního parku, které by tu sanačními zásahy významně utrpěly.
Valnou většinu kalamity, která čítala celkem cca 800 000 m3 spadlých stromů, naopak Správa NP Šumava odtěžila v nejrychlejším možném termínu, aby zabránila možnému rozšíření lýkožrouta smrkového (kůrovce) mimo lesy národního parku. (MŽP, 8.4.2008)
Na základě doporučení rozkladové komise ministerstva tak potvrdil původní rozhodnutí ministerstva z března loňského roku a zamítl rozklad, který podaly některé obce a občanská sdružení.
„Lesy v těch nejcennějších částech národního parku necháváme samovolnému vývoji právě proto, že jde o národní park, nikoli hospodářský les. Jeho účelem není produkce dřeva. Rozkladová komise potvrdila, že původní rozhodnutí MŽP bylo vydáno zcela v souladu s platnými právními předpisy,“ říká ministr Bursík. „Ostatně samotný orkán Kyrill ukázal, jak byly zásahy do přirozeného vývoje v minulosti škodlivé. Kyrill kácel stromy především tam, kde se dříve zasahovalo proti kůrovci a lesní porost se tak otevřel ničivému větru. Že se větru, dešti a přírodě vůbec poroučet nedá, jsme si snad vyzkoušeli mnohokrát. Kroky, které děláme, povedou k dlouhodobě stabilním šumavským ekosystémům tak, aby se tu nestřídala každých osmdesát let po velké vichřici smrková monokultura s kalamitní holosečí,“.
MŽP rozhodlo v březnu loňského roku o ponechání zhruba 140 000 m3 kalamitního dřeva v I. a II. zónách NP Šumava přirozenému vývoji. Rozhodnutí se týkalo nejcennějších částí národního parku, které by tu sanačními zásahy významně utrpěly.
Valnou většinu kalamity, která čítala celkem cca 800 000 m3 spadlých stromů, naopak Správa NP Šumava odtěžila v nejrychlejším možném termínu, aby zabránila možnému rozšíření lýkožrouta smrkového (kůrovce) mimo lesy národního parku. (MŽP, 8.4.2008)
Žádné komentáře:
Okomentovat