V březnu 1945 vydal šéf RSHA Kaltenbrunner (na snímku) výnos, podle něhož měli být bez soudu popraveni vězni, u nichž se odsouzení k trestu smrti dalo předpokládat. Na základě seznamu, který vypracoval Adolf Fuchs, jeden z nejzákeřnějších gestapáků, kteří v protektorátu působili, bylo do věznice gestapa v Terezíně přesunuto 150 vězňů označených XYZ (u gestapa zkratka pro odsouzené k trestu smrti). Byli umístěni na IV.dvoře a měli být usmrceni plynem. Smrtící plyn ze skladu v Praze Na Jenerálce však zmizel neznámo kam. Potom přišel přednosta pražského gestapa Gerke na nápad, že může být poprava provedena jedem evidovaným v terezínské lékárně. Jed byl vězňům nasypán do kávy, byl to však neškodný prášek.
Nyní se projevil nacistický smysl pro splnění příkazu. Hitler spáchal sebevraždu, Rusové končili dobytí Berlína, Německo bylo v troskách, ale v Praze rozhodl K.H.Frank, že Kaltenbrunnerův příkaz musí být splněn. 2.května 1945 přijeli z Prahy do Terezína úředníci gestapa Friedrich a Zander se seznamem padesáti vězňů, kteří měli být popraveni.
Když je začali vyvolávat, tak se nikdo nehlásil. Vězňům to poradila kápa, která věděla, že seznamy byly ztraceny. Gestapáci tedy vybírali vězně namátkově, a po pěti je odváděli na popraviště, kde je za dohledu Royka, Menda a vrchního dozorce Schmidta střílely dvě dvacetičlenné čety litoměřického strážního oddílu SS.
Tak bylo na samém konci války zavražděno nevinných padesát tři mužů a tři ženy. Končila nejhroznější válka, kterou lidstvo poznalo. Ve válkách umírají lidé, přesto o nesmyslnosti této hromadné vraždy nemůže rozumný člověk pochybovat ani v mírové době, kdy zásluhou teroristů denně umírají desítky nevinných lidí.
Žádné komentáře:
Okomentovat