Také Českou republiku může v budoucnu ovlivnit migrace obyvatel z jiných částí světa vynucená globální změnou klimatu. Shodli se na tom odborníci na panelové diskusi konané ve čtvrtek 5. června 2008 v pražském Domě OSN.
Zhruba padesát účastníků se sešlo v Informačním centru OSN v Praze na debatě uskutečněné u příležitosti Světového dne životního prostředí. Vedoucí centra Michal Broža zdůraznil, že letos je Den životního prostředí celosvětově věnován podpoře a propagaci ekonomiky založené na nízkých emisích uhlíku.
Spoluorganizátoři panelové diskuse Britská rada a IOM Mezinárodní organizace pro migraci i pozvaní odborníci ze státní i nestátní sféry uvítali možnost poprvé v České republice společně diskutovat souvislosti mezi dvěma celosvětově vysoce aktuálními tématy – migrací a změnou klimatu. Ředitelka IOM Lucie Sládková zdůraznila, že na mezinárodním fóru je těmto otázkám věnována velká pozornost a vznikají nové analýzy.
Čeští odborníci zastoupení v panelu, včetně zástupce ministerstva životního prostředí Jiřího Hlaváčka a Tomáše Urubka z ministerstva vnitra, se shodli na potřebě vypracování výzkumu na téma environmentálních příčin migrace v České republice, který by umožnil zhodnotit a predikovat možné dopady. Společně s Janem Pretelem z Českého meteorologického ústavu i Dušanem Drbohlavem z Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity současně potvrdili, že přestože Česká republika z důvodu geografické polohy a tradičních migračních tras doposud nebyla významným cílem tzv. environmentálních uprchlíků, může se jím stát.
Podle odhadů IOM každoročně roste počet lidí, kteří musí v důsledku vlivu životního prostředí odejít ze svých domovů. Zatímco v současnosti se podle odborníků týká tento jev minimálně 50 miliónů, do roku 2050 by tento počet mohl dosáhnout až čtyřnásobku.
K mezinárodní ale i vnitřní migraci obyvatel přispívají například degradace půdy, sucha, povodně nebo cyklóny a další jevy spojené s klimatem. Nyní se environmentální migrace týká především oblastí s extrémním podnebím například na severu Afriky nebo na jihu Asie. V budoucnu ji může významně ovlivnit i tání horských ledovců a zvýšení hladiny moří. Důsledky pohybu obyvatelstva se pak jistě ještě více projeví i v Evropě.
Účastníci panelu se na závěr shodli, že v krátkodobém horizontu by dopady změn klimatu na Českou republiku podle dosavadních odhadů neměly být dramatické, a to i díky jejímu mírnému klimatu a možnosti využití ekonomického potenciálu a technologií pro adaptaci. Na druhou stranu by se ale ČR měla co nejintenzivněji zapojit do mezinárodní spolupráce zaměřené na prevenci a řešení možných rizik vyplývajících z globálních environmentálních změn, protože důsledky se mohou projevit například v podobě ekonomické recese nebo právě velkých migračních vln.
(zdroj: www.osn.cz)
Zhruba padesát účastníků se sešlo v Informačním centru OSN v Praze na debatě uskutečněné u příležitosti Světového dne životního prostředí. Vedoucí centra Michal Broža zdůraznil, že letos je Den životního prostředí celosvětově věnován podpoře a propagaci ekonomiky založené na nízkých emisích uhlíku.
Spoluorganizátoři panelové diskuse Britská rada a IOM Mezinárodní organizace pro migraci i pozvaní odborníci ze státní i nestátní sféry uvítali možnost poprvé v České republice společně diskutovat souvislosti mezi dvěma celosvětově vysoce aktuálními tématy – migrací a změnou klimatu. Ředitelka IOM Lucie Sládková zdůraznila, že na mezinárodním fóru je těmto otázkám věnována velká pozornost a vznikají nové analýzy.
Čeští odborníci zastoupení v panelu, včetně zástupce ministerstva životního prostředí Jiřího Hlaváčka a Tomáše Urubka z ministerstva vnitra, se shodli na potřebě vypracování výzkumu na téma environmentálních příčin migrace v České republice, který by umožnil zhodnotit a predikovat možné dopady. Společně s Janem Pretelem z Českého meteorologického ústavu i Dušanem Drbohlavem z Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity současně potvrdili, že přestože Česká republika z důvodu geografické polohy a tradičních migračních tras doposud nebyla významným cílem tzv. environmentálních uprchlíků, může se jím stát.
Podle odhadů IOM každoročně roste počet lidí, kteří musí v důsledku vlivu životního prostředí odejít ze svých domovů. Zatímco v současnosti se podle odborníků týká tento jev minimálně 50 miliónů, do roku 2050 by tento počet mohl dosáhnout až čtyřnásobku.
K mezinárodní ale i vnitřní migraci obyvatel přispívají například degradace půdy, sucha, povodně nebo cyklóny a další jevy spojené s klimatem. Nyní se environmentální migrace týká především oblastí s extrémním podnebím například na severu Afriky nebo na jihu Asie. V budoucnu ji může významně ovlivnit i tání horských ledovců a zvýšení hladiny moří. Důsledky pohybu obyvatelstva se pak jistě ještě více projeví i v Evropě.
Účastníci panelu se na závěr shodli, že v krátkodobém horizontu by dopady změn klimatu na Českou republiku podle dosavadních odhadů neměly být dramatické, a to i díky jejímu mírnému klimatu a možnosti využití ekonomického potenciálu a technologií pro adaptaci. Na druhou stranu by se ale ČR měla co nejintenzivněji zapojit do mezinárodní spolupráce zaměřené na prevenci a řešení možných rizik vyplývajících z globálních environmentálních změn, protože důsledky se mohou projevit například v podobě ekonomické recese nebo právě velkých migračních vln.
(zdroj: www.osn.cz)
Žádné komentáře:
Okomentovat