Neměl sedlák za roboty více svobody než dnes?

Vláda na svém středečním zasedání schválila novelou zákona o zemědělství. Podle ministra Petra Gandaloviče je hlavním cílem předkládané normy motivovat zemědělce k dodržování zemědělské praxe, která je šetrná k přírodě a krajině.

„Zákon zakotví role současných kontrolních orgánů, které se stanou pomocnou rukou pro zemědělce v tom, jak tyto požadavky dodržet. Současné zákony platné v Česku i Evropské unii jsou rozsáhlé a mohou být často nepřehledné. Nový systém bude formou návodu či doporučení pomáhat dodržet pracovní postupy při hospodaření tak, aby nebyl ohrožen veřejný zájem, ale zároveň aby byla zachována ekonomická stabilita zemědělských podniků,“ vysvětlil Gandalovič.

Zemědělství bylo svěřeno úředníkům, zemědělci jsou povinni plnit jejich příkazy, jsou závislí na subvencích, prakticky se stali zaměstnanci úřadů. Jsou smazány regionální rozdíly, všichni jsou měřeni jedním metrem. Zemědělství je možné provozovat bez rodinných tradic, bez zemědělské praxe, bez zemědělského vzdělání. Stačí mít peníze, absolvovat několik lekcí základního kurzu a prostudovat dotační podmínky. Ostatní včetně peněz přijde z úřadů.

Zemědělství nikdy nebylo oborem, které by městské obyvatelstvo uznávalo, i za roboty sedlákova svoboda ležela v žaludku kdekomu. Současný stav trochu robotu tak trochu připomíná. Tehdy sedláci za možnost užívat panskou půdu, a tím si zajišťovat obživu, také museli plnit různé povinnosti včetně správného hospodaření. Po staletí se proti tomu bouřili, chtěli svobodu. Svoboda je relativní pojem. Lze však pochybovat, že za roboty jim jako nyní někdo radil, co kdy a jak mají na svěřené půdě dělat - alespoň není známo, že by se proti něčemu takovému bouřili. S jistotou je možno uvést, že povinně nemuseli vyplňovat stovky tiskopisů.

Z velké části se tento stav týká oblastí, kde byla intenzivní zemědělská výroba utlumena a orná půda přeměněna na takzvané trvalé travní porosty. Hospodářská zvířata všechnu trávu jako krmivo nespotřebují, proto musí být zlikvidovaná.

Stav, že zásluhou velké mechanizace se během několika dnů na začátku července rozlehlé lány luk mění na anglický park, nemůže být pro přírodu přínosem. Význam takového zásahu je jen estetický. V té době jsou už trávy a jeteloviny dávno odkvetlé, nízké rostliny jsou dušeny vyššími, dochází k výrazným změnám ve složení travního porostu. Podobné je to i s druhy drobných živočichů (brouků, hmyzu atd.), kteří jsou nezbytnou součástí luk.
Bohužel tento stav je zásluhou přetrvávající zemědělské velkovýroby jedním ze specifik českého zemědělství.