"Před odpoledním úterním jednáním rady Národního parku Šumava se sešla její vědecká část s vedením parku a zástupci ministerstva a nikdo nám to nedal vědět," předseda Svazu obcí NP Šumava František Nykles vysvětlil důvod neúčasti starostů na jednání rady.
Spor mezi obcemi a vedením NP Šumava se mění v otevřenou válku. Snaha ředitele parku Františka Krejčího a jeho spolupracovníků přimět starosty k poslušnosti (jejímž výsledkem může být jedině odchod obyvatelstva ze Šumavy) je až příliš okatá. Že "protivenkovská" část rady jednala sama a chystala se předložit ultimatum, to nejlépe dosvědčuje.
Přijetí nového návštěvního řádu Národního parku Šumava je tedy odložeo. Příčinou sporu má být splouvání šumavských řek. Správa parku prostě volný pohyb vodáků, stanařů, cyklistů a dalších obyčejných turistů odmítá stejně jako jejich kontakty s obyvatelstvem šumavských obcí.
Důvodů k bojkotu jednání rady však je ze strany obcí více. Mimo záměrného (přirozený pochod) ničení nejkrásnějších šumavských lesů kůrovcem, které NP přes odpor obcí a lesních hospodářů českých hornorakouských i bavorských dělá, je to otázka pětadvaceti bývalých hraničních přechodů, jejichž otevření správa NP vytrvale blokuje.
Podle informací ze šumavských turistických zařízení počet turistů na Šumavě rok od roku klesá. Ukaazuje se, že obavy správy NP a všech ochránců přírody z nadměrného přílivu návštěvníku, kteří poškodí šumavské lesy, jsou zbytečné. Je přirozeným jevem, že porevoluční euforie a zájem o prohlídku neprostupné železné opony jednou skončí. Skutečných milovníků šumavské přírody je poskrovnu, spíše jich ubývá.
Rovněž aktivity některých podnikatelů nesplnily očekávání. Důvody, proč ze Šumavy nikdy nebude Riviéra nebo Vysoké Tatry, jsou především v turistických atrakcích. Určitou perspektivu v cestovním ruchu na Šumavě mají zimní střediska a Lipenská přehrada.
Že Národní park zaplaví davy pěšáků s batohy na zádech se správa už obávat nemusí, i malý český človíček - o západoevropském nemluvě - se už odnaučil chodit pěšky. Není to proto, že by zlenivěl, ale prostě naučil se pořád někam spěchat. I opatrná jízda autem po úzkých a zakroucených šumavských silničkách ho znervozňuje, proto se jí vyhýbá.
Šumava, její poloha a její klimatické podmínky si své hosty vždy dovedla vybrat sama, a dovedla by t o jistě nadále i bez násilného zasahování úředníků a různých vědátorů.(Autor:R.Fischer,23.7.2008)
Spor mezi obcemi a vedením NP Šumava se mění v otevřenou válku. Snaha ředitele parku Františka Krejčího a jeho spolupracovníků přimět starosty k poslušnosti (jejímž výsledkem může být jedině odchod obyvatelstva ze Šumavy) je až příliš okatá. Že "protivenkovská" část rady jednala sama a chystala se předložit ultimatum, to nejlépe dosvědčuje. Přijetí nového návštěvního řádu Národního parku Šumava je tedy odložeo. Příčinou sporu má být splouvání šumavských řek. Správa parku prostě volný pohyb vodáků, stanařů, cyklistů a dalších obyčejných turistů odmítá stejně jako jejich kontakty s obyvatelstvem šumavských obcí.
Důvodů k bojkotu jednání rady však je ze strany obcí více. Mimo záměrného (přirozený pochod) ničení nejkrásnějších šumavských lesů kůrovcem, které NP přes odpor obcí a lesních hospodářů českých hornorakouských i bavorských dělá, je to otázka pětadvaceti bývalých hraničních přechodů, jejichž otevření správa NP vytrvale blokuje.
Podle informací ze šumavských turistických zařízení počet turistů na Šumavě rok od roku klesá. Ukaazuje se, že obavy správy NP a všech ochránců přírody z nadměrného přílivu návštěvníku, kteří poškodí šumavské lesy, jsou zbytečné. Je přirozeným jevem, že porevoluční euforie a zájem o prohlídku neprostupné železné opony jednou skončí. Skutečných milovníků šumavské přírody je poskrovnu, spíše jich ubývá.
Rovněž aktivity některých podnikatelů nesplnily očekávání. Důvody, proč ze Šumavy nikdy nebude Riviéra nebo Vysoké Tatry, jsou především v turistických atrakcích. Určitou perspektivu v cestovním ruchu na Šumavě mají zimní střediska a Lipenská přehrada.
Že Národní park zaplaví davy pěšáků s batohy na zádech se správa už obávat nemusí, i malý český človíček - o západoevropském nemluvě - se už odnaučil chodit pěšky. Není to proto, že by zlenivěl, ale prostě naučil se pořád někam spěchat. I opatrná jízda autem po úzkých a zakroucených šumavských silničkách ho znervozňuje, proto se jí vyhýbá.
Šumava, její poloha a její klimatické podmínky si své hosty vždy dovedla vybrat sama, a dovedla by t o jistě nadále i bez násilného zasahování úředníků a různých vědátorů.(Autor:R.Fischer,23.7.2008)
Žádné komentáře:
Okomentovat