Osada Černé Údolí vyrostla až v 19.století v temném údolí říčky Černá. První domky dělníků, kteří plavili polenové dřevo, se zde objevily okolo roku 1800.
Protože Černá (do roku 1945 měla jméno Švarcava) neměla vždy k plavení dřeva dost vody, bylo na jejím horním toku postaveno několik rybníků, z nichž v době plavení byla napájena. V té době byl v Černém Údolí postaven železářský hamr.
Tak jak je v oblasti Novohradských hor téměř pravidlem, o rozvoj a slávu osady se zasloužila buquoyská sklárna, která zde zahájila provoz 15. prosince 1838. Mimo běžného skla se v ní tavil i pověstný černý hyalit, dodnes nenapodobený. Sklárna ukončila provoz na počátku 20.století. Společně s objektem sklárny byly postaveny obytné domy, škola a kaple sv.Huberta. Kaple byla společně s řadou dalších domů zcela zničena po roce 1945.V hlubokých lesích jižně od Černého Údolí měli Buquoyové lovecký zámek Žofín (podle hraběnky Žofie), vedle kterého vznikla malá lesní osada, v níž před rokem 1938 žilo asi 80 ldí. Poblíž Buquoyové v roce 1838 na ploše 98 ha založili první evropskou přírodní rezervaci Žofínský prales.
Zajímavostí je, že krátce před osudnou Mnichovskou dohodou podnikl do této oblasti propagační předvolební cestu předseda Sudetoněmecké strany Konrad Henlein (byl ubytován v loveckém zámku Žofín-snímek vpravo). Jistě tenkrát netušil, že po rozbití Československa jeho politická hodnota, a většiny sudetských Němců, bude nulová. Po roce 1948 zámeček zabrala Pohraniční stráž, která ho nechala zničit. Žofínský prales je veřejnosti nepřístupný. Pohraniční stráž ve zdejších lesích postavila mimo drátěných plotů několik objektů včetně masivních kasáren přímo v Černém Údolí. Ploty byly po roce 1989 rychle zlikvidovány, vojenské budovy dodnes chátrají.
Na počátku 20. století v Černém Údolí žilo 465 lidí, ale obecní samospráva zde nikdy nebyla. O osadu a její obyvatelstvo se podělily tři okolní obce (Benešov nad Černou, Lužnice, Staré Hutě). Pokračování
Žádné komentáře:
Okomentovat