Novohradské hory (6).

6. Hojná Voda.

Když krátce po druhé světové válce skupina pražských snílků zakládala "Lázeňskou společnost,", která si za cíl vytkla obnovení a zvelebení lázní Hojná Voda, asi nepředpokládali, že místo lázeňských hostů tam budou nejdříve přicházet jen zájemci o majetek odsunutých Němců, jejichž místo měli zaujmout dosídlenci z Maďarska, Rumunska a Bulharska.

Dřevařská osada se zde rozrostla v druhé polovině 16.století, když nad pramenem léčivé (mírně radioaktivní) vody byl postaven poutní kostel sv.Anny. Důvodem ke stavbě byla legenda o zjevení sv.Anny nad pramenem, jehož voda pak vyléčila nemocného dřevorubce.

V roce 1592 Vilém z Rožmberka udělil osadě městská práva a městský znak. Podle něho se město jmenovalo Hora Vilémova, někdy bylo také uváděno jako Svatá Anna. Jméno Hojná Voda pravděpodobně vymyslel historik František Palacký, od slova hojiti.

Jako poutní místo Hojná Voda pozbyla význam v roce 1707, když v nedaleké (1 km) Dobré Vodě byla postavena perla Novohradských hor, barokní poutní kostel Panny Marie Utěšitelky. Jako lázně však Hojná Voda byla vyhledávána až do roku 1938, kdy zde žilo více než šest set převážně německých obyvatel. Lázeňští hosté také byli většinou Němci, ale nechyběli mezi nimi lidé z českého vnitrozemí. Je známo, že zde pobýval Zikmund Winter, který - ač vážně nemocen - zde psal své nejznámější dílo Mistr Kampanus.

Další úpadek Hojné Vody, a celé oblasti, přišel v roce 1948, když s budováním socializmu přišlo i budování železné opony. Bylo zde vytvořeno pohraniční pásmo, do kterého bez zvláštního povolení nebylo možné vstoupit. Dosídlenci byli nuceni k odchodu.

Hojná Voda mohla částečně ožít po roce 1957, když po smrti prezidenta Zápotockého a odsouzení stalinských metod nastalo částečné mezinárodní uvolnění a mohla přijít nová vlna osidlování pohraničí. O bydlení v horském městečku už příliš zájem nebyl, větší budovy přešly do majetku státních organizací, které z nich zřídily rekreační střediska pro odboráře.

Po roce 1969 přišlo nové zpevňování železné opony a Hojná Voda opět nadlouho osiřela, lidé odtud odcházeli do vnitrozemí, jen některé zachovalé menší budovy se jako rekreační chalupy dostaly k vybraným zájemcům z měst. Kvůli pohraničnímu pásmu však pohyb v okolní zajímavé přírodě byl silně omezen.

Jižně od Hojné Vody jsou v údolích mezi horami Vysoká (1034 m), Kuní hora (926 m) a Myslivna (1041 m) roztroušeny zbytky sklářských osad Staré Hutě, Nové Hutě, Lukov a Mlýnský Vrch.

Po zrušemí pohraničního pásma v roce 1989 Hojná Voda částečně ožila. Bylo zde zřízeno několik pensionů, které však neslouží hostům přicházejícím kvůli koupelím a kvůli pití léčivé vody, ale turistům a lyžařům (využívajícím lyžařské vleky). Zdejší čistý a chladný horský vzduch však nadále velmi pomáhá lidem s dýchacími potížemi, především dětem.

Pokračování