Google

sobota 20. září 2008

Dramatické září 1938.

Když se československým úřadům podařilo zabránit vypuknutí nepokojů v pohraničí, a do Německa vyhnat vůdce ozbrojeného povstání, byla 16. září 1938 zakázaná činnost Sudetoněmecké strany.

V Berchtesgadenu jednal britský premiér N.Chamberlain s německým kancléřem Hitlerem, který trval na odstoupení Sudet Německu. 19.září 1938 vlády Velké Britanie a Francie vyzvaly československou vládu, aby vyhověla požadavku Německa, a území, kde je více než 50 procent německého obyvatelstva, Německu odstoupila.

Hodžova vláda nátlaku obou velmocí ustoupila a 20. září 1938 souhlasila s předáním sudetského území Německu. S okleštěním země nesouhlasily některé vrstvy obyvatelstva, a tak byla na 22. září 1938 vyhlášena generální stávka. Vláda odstoupila, do čela nové úřednické vlády prezident Beneš jmenoval generála Jana Syrového.

V Bad Godesbergu proběhlo další jednání mezi Hitlerem a Chamberlainem. Hitler rozšířil své územní požadavky, zároveň předložil územní požadavky Polska a Maďarska.

Syrový jednal s prezidentem Benešem o možnosti vyhlášení mobilizace. K obraně země předběžně měl k dispozici 4 polní armády, 34 pěších divizí, 4 rychlé divize a zvláštní skupiny o síle dvou divizí. Československá armáda měla 1,200.000 pušek a 62.000 kulometů. Obranu mělo zesilovat 260 těžkých a 9630 lehkých objektů stálého opevnění. Bylo k dispozici 600 bojových vozidel, z toho 469 tanků, 36.000 motorových vozidel, 32.000 koňských povozů a 200.000 koní.

Největší síla československé armády zřejmě spočívala v letectvu, které bylo rozděleno na 7 leteckých pluků se 60 letkami (21 stíhacích, 13 bombardovacích, 21 průzkumných a 5 kurýrních). Protiletecká obrana měla 64 baterií vybavených protiletadlovými děly a 77 rot vybavených protiletadlovými kulomety. Rovněž dělostřelectvo československé armády bylo na nejvyšší úrovni. Bylo rozděleno do 213 dělostřeleckých oddílů.


Situaci československé vlády komplikovalo nejasné chování britské a francouzské vlády, které doporučovaly vyhovět Hitlerovým požadavkům. Ze všech spojenců slibilo pomoc jen Rumunsko. SSSR sice slíbil vstoupit do války, což bylo vázáno na vstup Francie, ale tato pomoc byla problematická, protože Rudá armáda byla bez zkušených velitelů, které Stalin nechal popravit.

Žádné komentáře:

Okomentovat