Konferenci o zemědělství uspořádala v pátek 19. září 2008 ve Větrném Jeníkově Evropská akademie pro demokracii s podporou Hans Seidel Stiftung.
Místo ministra financí jeden z hlavních projevů přednesl náměstek ministra zemědělství Karel Tureček. Za hlavní priority českého předsednictví EU s dopadem na oblast zemědělství a rozvoje venkova označil „Evropu konkurenceschopnou a otevřenou“ a „Rozpočet pro budoucnost Evropy“. Jednání o rozpočtu EU na období 2014-2020 mohou mít zásadními dopady na společnou zemědělskou politiku. Budoucí rozpočet by měl být založen na změně alokace prostředků pro další pokrok (výdaje na výzkum a vývoj, podpora rozvoje venkova a inovací, posílení konkurenceschopnosti). Pokud se přikloníme k adresné podpoře v těchto oblastech, zvýšíme i konkurenceschopnost našeho zemědělství.
Na něho navázal poslanec EP Jan Březina: „Vzhledem k tomu, že hlavní fáze reformy společné zemědělské politiky spadne do našeho předsednictví, nesmíme si nyní nechat ujet vlak a musíme si pečlivě hlídat, jakým směrem se bude jednání o reformě za francouzského předsednictví ubírat. V tomto případě platí, že čím pomaleji a střídměji budou Francouzi postupovat, tím lépe pro nás.“
Zkušenosti jihočeských zemědělců prezentoval Karel Mach: „Zemědělská politika EU není všelékem, je však alespoň částečně předvídatelná. Dorovnání výše plateb na úroveň starých zemí musí být národní politickou prioritou.“
Hovořilo se nejenom o otázkách ekonomických nebo o souvislostech s Evropskou unií, probírány byly aktuální problémy, které se v nejbližší době budou probírat v našem parlamentu. S ostrou kritikou tzv. transformačního zákona vystoupil ministr Cyril Svoboda: „Současný návrh zákona ministerstva zemědělství o vypořádání majetkových podílů v souvislosti s transformací zemědělských družstev slibuje řešení, které fakticky restituentům nepomůže a navíc naruší stávající vlastnické vztahy a vyvolá další nekonečné soudní pře.“ Družstva a jejich právní nástupci, kteří se chtěli s restituenty vypořádat, již tak učinili. Ostatní k tomu navrhovaný zákon nepřiměje. V těchto případech musí rozhodnout soud.
Diskutován byl i další návrh zákona o prodeji státní zemědělské půdy. Jiří Blažek, místopředseda Pozemkového fondu, uvedl, že v ministerském návrhu novely zákona se objevují radikální změny: „Tento návrh bude změněn ve prospěch nájemců. V tuto chvíli si kladu otázku, proč bychom měli měnit něco, co je z hlediska vypořádání nároků oprávněných osob a zároveň z pohledu zemědělců – nájemců poměrně vyrovnaný kompromis fungující od roku 2003. Opravdu chceme zakonzervovat náš venkov?“ Jiří Blažek zdůraznil, že privatizace zemědělské půdy má na tvář našeho venkova na velmi dlouhé období zásadní vliv.
Místo ministra financí jeden z hlavních projevů přednesl náměstek ministra zemědělství Karel Tureček. Za hlavní priority českého předsednictví EU s dopadem na oblast zemědělství a rozvoje venkova označil „Evropu konkurenceschopnou a otevřenou“ a „Rozpočet pro budoucnost Evropy“. Jednání o rozpočtu EU na období 2014-2020 mohou mít zásadními dopady na společnou zemědělskou politiku. Budoucí rozpočet by měl být založen na změně alokace prostředků pro další pokrok (výdaje na výzkum a vývoj, podpora rozvoje venkova a inovací, posílení konkurenceschopnosti). Pokud se přikloníme k adresné podpoře v těchto oblastech, zvýšíme i konkurenceschopnost našeho zemědělství.
Na něho navázal poslanec EP Jan Březina: „Vzhledem k tomu, že hlavní fáze reformy společné zemědělské politiky spadne do našeho předsednictví, nesmíme si nyní nechat ujet vlak a musíme si pečlivě hlídat, jakým směrem se bude jednání o reformě za francouzského předsednictví ubírat. V tomto případě platí, že čím pomaleji a střídměji budou Francouzi postupovat, tím lépe pro nás.“
Zkušenosti jihočeských zemědělců prezentoval Karel Mach: „Zemědělská politika EU není všelékem, je však alespoň částečně předvídatelná. Dorovnání výše plateb na úroveň starých zemí musí být národní politickou prioritou.“
Hovořilo se nejenom o otázkách ekonomických nebo o souvislostech s Evropskou unií, probírány byly aktuální problémy, které se v nejbližší době budou probírat v našem parlamentu. S ostrou kritikou tzv. transformačního zákona vystoupil ministr Cyril Svoboda: „Současný návrh zákona ministerstva zemědělství o vypořádání majetkových podílů v souvislosti s transformací zemědělských družstev slibuje řešení, které fakticky restituentům nepomůže a navíc naruší stávající vlastnické vztahy a vyvolá další nekonečné soudní pře.“ Družstva a jejich právní nástupci, kteří se chtěli s restituenty vypořádat, již tak učinili. Ostatní k tomu navrhovaný zákon nepřiměje. V těchto případech musí rozhodnout soud.
Diskutován byl i další návrh zákona o prodeji státní zemědělské půdy. Jiří Blažek, místopředseda Pozemkového fondu, uvedl, že v ministerském návrhu novely zákona se objevují radikální změny: „Tento návrh bude změněn ve prospěch nájemců. V tuto chvíli si kladu otázku, proč bychom měli měnit něco, co je z hlediska vypořádání nároků oprávněných osob a zároveň z pohledu zemědělců – nájemců poměrně vyrovnaný kompromis fungující od roku 2003. Opravdu chceme zakonzervovat náš venkov?“ Jiří Blažek zdůraznil, že privatizace zemědělské půdy má na tvář našeho venkova na velmi dlouhé období zásadní vliv.
Svoboda má pravdu jen částečnou. soudit o nevydané restituce se budou spekulanti, kteří půdu obdělávat nechtějí. Drobný vlastníci to kolchozníkům dál nechají bezplatně.
OdpovědětVymazat