Zatímco čeští politici a analytici teprv nyní vítají hospodářskou krizi u Mladé Boleslavi, čeští zemědělci už s ní mají své zkušenosti. Ta potvora si venkov sice obhlíží pořád, ale důkladně přiblížit se odhodlala až letos po žních, a hned ceny obilí poklesly téměř o tři pětiny.
Zdá se, že vysoké ceny obilí z roku 2007 byly v českých podmínkách extrémem. Sucho na jižní polokouli a celosvětový nedostatek obilí se každý rok neopakuje. A opakovat často asi se nebude, spíš bude evropské zemědělce trápit nadbytek obilí, protože ve světě rychle mizí pralesy a pouště, nahrazuje je orná půda.
Kdyby paniku o krizi nešířily, z popudu Škoda Auto, sdělovací prostředky, běžný občan by v ČR o něčem takovém neměl tušení, protože má jiné starosti. Předvánoční šílenství graduje tak jako vloni, předloni, před deseti, dvaceti, padesáti atd. léty. Proč by zákazníky měly zajímat úvahy ekonomů a obilní problémy zemědělců, když si mohou v supermarketu vybrat i z několika desítek druhů pečiva? Jak dlouho se však udrží nízké ceny a jak dlouho budou lidé mít peníze na plnění nákupních vozíků?
Co s tím udělá velká finanční krize, pokud skutečně do českých končin zavítá na delší dobu? Skutečně to nevědí ani čeští ekonomičtí odborníci (i když zasvěceně prorokují leccos), protože 50 let se skutečnými problémy kapitálového trhu se téměř nikdo nesetkal. Nevědí to však ani na Západě, který se s malými žabomyšími krizemi potýkal zcela pravidelně.
Někteří bankovní analytici předpovídají hromadné propouštění, objevily se odhady, že v příštím roce může v České republice o práci přijít víc než půl milionu lidí. Krize, způsobující propouštění zaměstnanců a krachy firem, sice nejdříve postihnou ty nejslabší a nejchudší, ale nevyhýbají se ani lidem s nadprůměrnými příjmy, zvyklým na vyšší životní standard. A to je předzvěstí snížení tržeb v maloobchodu, zadlužování a zvýšeného množství exekucí.
Malozemědělci v západní Evropě jsou k signálům o přicházející krizi poměrně lhostejní, především ti, kteří nejsou zadluženi. Myslí si, že po uskromnění, omezení osobní spotřeby, mohou nejhorší období přežít poměrně dobře. Někteří odborníci předpokládají snížení ploch orné půdy o 5 - 10 procent, intenzifikaci rostlinné výroby, zvýšení ploch pšenice na úkor ostatních obilovin. V živočišné výrobě by se mělo dařit chovům prasat, zásluhou nízkých cen obilí a zvýšeného zájmu o levnější vepřové maso.
Zdá se, že vysoké ceny obilí z roku 2007 byly v českých podmínkách extrémem. Sucho na jižní polokouli a celosvětový nedostatek obilí se každý rok neopakuje. A opakovat často asi se nebude, spíš bude evropské zemědělce trápit nadbytek obilí, protože ve světě rychle mizí pralesy a pouště, nahrazuje je orná půda.
Kdyby paniku o krizi nešířily, z popudu Škoda Auto, sdělovací prostředky, běžný občan by v ČR o něčem takovém neměl tušení, protože má jiné starosti. Předvánoční šílenství graduje tak jako vloni, předloni, před deseti, dvaceti, padesáti atd. léty. Proč by zákazníky měly zajímat úvahy ekonomů a obilní problémy zemědělců, když si mohou v supermarketu vybrat i z několika desítek druhů pečiva? Jak dlouho se však udrží nízké ceny a jak dlouho budou lidé mít peníze na plnění nákupních vozíků?
Co s tím udělá velká finanční krize, pokud skutečně do českých končin zavítá na delší dobu? Skutečně to nevědí ani čeští ekonomičtí odborníci (i když zasvěceně prorokují leccos), protože 50 let se skutečnými problémy kapitálového trhu se téměř nikdo nesetkal. Nevědí to však ani na Západě, který se s malými žabomyšími krizemi potýkal zcela pravidelně.
Někteří bankovní analytici předpovídají hromadné propouštění, objevily se odhady, že v příštím roce může v České republice o práci přijít víc než půl milionu lidí. Krize, způsobující propouštění zaměstnanců a krachy firem, sice nejdříve postihnou ty nejslabší a nejchudší, ale nevyhýbají se ani lidem s nadprůměrnými příjmy, zvyklým na vyšší životní standard. A to je předzvěstí snížení tržeb v maloobchodu, zadlužování a zvýšeného množství exekucí.
Malozemědělci v západní Evropě jsou k signálům o přicházející krizi poměrně lhostejní, především ti, kteří nejsou zadluženi. Myslí si, že po uskromnění, omezení osobní spotřeby, mohou nejhorší období přežít poměrně dobře. Někteří odborníci předpokládají snížení ploch orné půdy o 5 - 10 procent, intenzifikaci rostlinné výroby, zvýšení ploch pšenice na úkor ostatních obilovin. V živočišné výrobě by se mělo dařit chovům prasat, zásluhou nízkých cen obilí a zvýšeného zájmu o levnější vepřové maso.
Žádné komentáře:
Okomentovat