Google

středa 31. prosince 2008

Má přítelkyně Julča (2).

(Předchozí část) Za čtvrt hodiny přivezli Julču svázanou provazy jako zlosyna. Po jejich odjezdu zavolal jsem sluhu Čížka a poručil mu, aby ji rozvázal. Klekl přede mnou na kolena a zapřísahal se, že musí pečovat o svou nemocnou matku. Potom žádal zálohu, protože se musí na tak nebezpečný podnik posilnit. Podíval jsem se, jestli jsme Čížka pojistili v Úrazové pojišťovně, a přesvědčiv se, že ano, dal jsem mu dvě koruny.

Přišel za tři hodiny a vydal se splnit úkol. Po krátké době našel jsem Julču rozvázanou a Čížka spícího, svázaného do kozelce. Týž večer Julča vylezla na visací petrolejový lustr. Ten ovšem houpání nevydržel, spadl dolů, lampa explodovala, začalo hořet zařízení bytu. Julča ztěžovala hasičům záchranné práce, když se chtěla houpat na ramenech stříkačky. Mnozí přítomní tvrdili, že pomáhala hasit.

Asi po měsici, co u nás Julča byla, vzdychl sluha Čížek: "Právě mě napadlo, jestli by nebylo lepší, kdyby opice měla jen dvě ruce. Čtyři ruce je na opici příliš mnoho."

Řekl to velmi těžkomyslně. "Nezačal bych o tom mluvit, ale jestli ty zadní ruce Julči začnou se s předními přetahovat o ten revolver, tak by se snadno mohlo stát nějaké neštěstí. Je to sice váš revolver, pane šéf, ale ona je s ním někde za horama. Byl to moc hezký revolver. Byla celé odpůldne taková hodná a vzala si na sebe kroj Tyroláčka. Asi před hodinou zahlédl jsem, jak otvírá váš noční stolek. Nežli jsem se vzpamatoval, už si cpala do kapes patrony a šla ke mně s tím revolverem. Podala mi ruku a zmizela za zdi Klamovky."

Napadlo mě, že bude z toho oplétání, protože Julča nemá zbrojní pas. Uklidnil mě Čížek sdělením, že Julča si můj zbrojní pas i honební lístek strčila do huby. (Pokračování)

Žádné komentáře:

Okomentovat