Ještě před rokem na Slovensku převládalo přesvědčení, že výroba mléka bude pilířem zemědělství. Rok s rokem se sešel, a všechno je jinak. Nákupní cena mléka se vytrvale propadá. A zlepšení není na obzoru.
Od 1.ledna 2008 do konce října se nákupní cena mléka snížila o 21 procent, 9,56 Sk za litr (8,12 Kč). V listopadu 2008 však mlékárny vyplácely jen 8,10 Sk (6,88 Kč).
„Historie nás učí, že každá reforma a krize se nejvíc projevovala na hřbetu sedláka. Vidíme to i dnes, když odbytové problémy ani sektor výroby mléka nevynechaly. Nebylo by dobré, kdyby podobné problémy postihly i chovy prasat, " říkají slovenští zemědělci.
Přebytek mléka postihl nejen Slovensko, problémy s nízkou výkupní cenou mají téměř všechny evropské země. K velkým veřejným protestům se chystají rolníci v Německu, Francii, Belgii, Holandsku, Velké Británii a v řadě dalších států. Slovenští zemědělci zatím mlčí, ale to neznamená, že by byli spokojeni.
"Něco musíme podniknout, jinak s námi bude konec", říká Vladimír Chovan, předseda Slovenského svazu výrobců mléka, "v loňském roce jsme na litru mléka prodělali 0,95 Sk (0,80 Kč), letos to bude ještě horší. V roce 2005 bylo na Slovensku 820 velkých dodavatelů mléka, dnes je jich jen 680. Tento počet se určitě ještě sníží."
Mléčná krize údajně postihuje také slovenské mlékárny, které podle předběžných odhadů v letošním roce utrpí ztrátu 300 milionů Sk (255 mil. Kč). Mlékárny řeší nadbytek surového mléka jeho prodejem do Rumunska, přičemž ztrácejí na litru 2 koruny. Kdyby prý mléko zpracovávaly (např. na sýry) měly by ztráty ještě větší.
Prvovýrobci i zpracovatelé se shodují v tom, že slovenská vláda musí situaci řešit nějakými opatřeními, jinak se mléčný sektor neudrží nad hladinou. Požadavkem slovenských mlékařů je změna legislativy, aby v obchodech, kde se prodávají mléčné výrobky, nebyly prodávány alternativní potraviny, které obsahují umělé náhražky složek mléka.
V rámci EU by měla být přijata přechodná opatření na regulaci trhu s mlékem (intervenční opatření, exportní podpory atd.). Jiný způsob, jak by Brusel mohl kompenzovat ztráty ve výrobě mléka, by mohla být subvence na nákup krmiv. Pokud v ceně mléka nedojde k obratu, čekají mléčný sektor smutné časy. K nejvíce postiženým budou patřit slabě kapitálově vybavení slovenští zemědělci. (Zdroj:Rolnické noviny,3.12.2008)
Od 1.ledna 2008 do konce října se nákupní cena mléka snížila o 21 procent, 9,56 Sk za litr (8,12 Kč). V listopadu 2008 však mlékárny vyplácely jen 8,10 Sk (6,88 Kč).
„Historie nás učí, že každá reforma a krize se nejvíc projevovala na hřbetu sedláka. Vidíme to i dnes, když odbytové problémy ani sektor výroby mléka nevynechaly. Nebylo by dobré, kdyby podobné problémy postihly i chovy prasat, " říkají slovenští zemědělci.
Přebytek mléka postihl nejen Slovensko, problémy s nízkou výkupní cenou mají téměř všechny evropské země. K velkým veřejným protestům se chystají rolníci v Německu, Francii, Belgii, Holandsku, Velké Británii a v řadě dalších států. Slovenští zemědělci zatím mlčí, ale to neznamená, že by byli spokojeni.
"Něco musíme podniknout, jinak s námi bude konec", říká Vladimír Chovan, předseda Slovenského svazu výrobců mléka, "v loňském roce jsme na litru mléka prodělali 0,95 Sk (0,80 Kč), letos to bude ještě horší. V roce 2005 bylo na Slovensku 820 velkých dodavatelů mléka, dnes je jich jen 680. Tento počet se určitě ještě sníží."
Mléčná krize údajně postihuje také slovenské mlékárny, které podle předběžných odhadů v letošním roce utrpí ztrátu 300 milionů Sk (255 mil. Kč). Mlékárny řeší nadbytek surového mléka jeho prodejem do Rumunska, přičemž ztrácejí na litru 2 koruny. Kdyby prý mléko zpracovávaly (např. na sýry) měly by ztráty ještě větší.
Prvovýrobci i zpracovatelé se shodují v tom, že slovenská vláda musí situaci řešit nějakými opatřeními, jinak se mléčný sektor neudrží nad hladinou. Požadavkem slovenských mlékařů je změna legislativy, aby v obchodech, kde se prodávají mléčné výrobky, nebyly prodávány alternativní potraviny, které obsahují umělé náhražky složek mléka.
V rámci EU by měla být přijata přechodná opatření na regulaci trhu s mlékem (intervenční opatření, exportní podpory atd.). Jiný způsob, jak by Brusel mohl kompenzovat ztráty ve výrobě mléka, by mohla být subvence na nákup krmiv. Pokud v ceně mléka nedojde k obratu, čekají mléčný sektor smutné časy. K nejvíce postiženým budou patřit slabě kapitálově vybavení slovenští zemědělci. (Zdroj:Rolnické noviny,3.12.2008)
Poprvé v Česku. Obec žaluje zemědělce za hospodaření
OdpovědětVymazathttp://aktualne.centrum.cz/ekonomika/zivnostnik/clanek.phtml?id=624774
Čeští podnikatelé: Slováci mají konkurenční výhodu
OdpovědětVymazathttp://aktualne.centrum.cz/ekonomika/domaci-ekonomika/clanek.phtml?id=624798
Zemědělci v Polsku
OdpovědětVymazatZemědělci pod tlakem levného Polska
- polští zemědělci mohou ušetřit na zdravotním a sociálním pojištění, jež za ně platí stát
- polští zemědělci mohou používat k ošetřování zeleniny přípravky, které české normy nepovolují. Polští zemědělci mohou používat vysoce spektrální přípravky na ošetřování zeleniny, které jsou v Česku zakázány. Čeští zemědělci musí hubit škůdce postupně, tedy několikrát vyjíždět do pole
- veškerá česká čerstvá i kysaná zelenina musí projít přísmými laboratorními testy a rozory na dusičnany a těžké kovy
- majitelka menší potravinářské prodejny v Česku: zatímco my musíme dodržovat kdejaký hygienický předpis, v Polsku někteří prodávají drůbeží řízky a nemají ani lednici
- nad tím zda a jak jsou polské "levnější" potraviny včetně zeleniny testovány a jak vyhovují hygienickým normám, čeští zákazníci v nepřemýšlejí. Lidé se v obchodech v ČR často nechají zlákat levnější a na pohled větší zeleninou z dovozu, i když nemají zaručenou stejnou kvalitu, kjako u českých výpěstků.
-nejvíc drobné obchodníky ohrožují hypermarkety, které se hodně staví i v Polsku a lidé nakupují potravny tam.