Komunistický převrat v roce 1948 velmi citelně postihl také československou tělovýchovu. Komunisté chtěli mít pod kontrolou každý pohyb občanů, tedy i sport a tělovýchovu - a nejednalo jen o reprezentaci a vrcholový sport - nebezpečím pro ně byl i nejmenší vesnický tělocvičný spolek. Sjednocením byla dobrovolná tělovýchova prakticky zlikvidována, protože bývalí zkušení cvičitelé a organizátoři se do sjednocené tělovýchovy politicky nehodili.
V roce 1955 se komunistický režim pokusil využít strahovský stadion a uspořádal I. celostátní spartakiádu, akci, jejíž masovost byla zaručena účastí školní mládeže (nácvik se stal součástí vyučování) a armády. Název "Spartakiáda" údajně vymyslel už v roce 1921 J.F.Chalupecký, pro Federaci dělnických tělovýchovných jednot. Sportovní slavnosti pod tímto názvem se konaly i v Sovětském svazu.
Před rokem 1939 býval nejpočetnějším tělocvičným spolkem Sokol, který sdružoval 630.000 lidí ve 3.200 jednotách. Byl založen v roce 1862 z podnětu univerzitního profesora dr. Miroslava Tyrše. Prvním starostou Sokola se stal Jindřich Fügner, který Sokolu daroval moderně vybavenou tělocvičnu. Sokol, po roce 1918 oficiálně Československá obec sokolská, byl prestižní společenskou organizací - členy byli významní umělci, vědci a politici (např. T. G. Masaryk). Sokol měl mnoho jednot mezi krajany v zahraničí. Zásluhou Sokolských sletů a vynikajících sportovních výkonů družstev i jednotlivců měl Sokol ve světě znamenitou pověst.
Jakousi vedlejší větví Sokola bývala Selská jízda, založená v Podkrkonoší v roce 1925. Byli to členové Sokola - rolníci, podmínkou členství byla jízda na koni, činnost v chovu koní a výcvik střelby v Národní střelecké jednotě.
Jestliže Sokol si dobyl velké obliby hlavně na venkově, v průmyslových městech byli dělníci organizováni v Dělnických tělocvičných jednotách, organizaci založené v roce 1894 v Julianově u Brna. DTJ měly 115.000 členů v 1.200 jednotách.
Další početným tělovýchovným spolkem byl Československý Orel. Tato organizace, založená v roce 1896, patřící k mezinárodnímu hnutí (hlavně Francie, Belgie, Německo, Rakousko, Maďarsko, Polsko), se svou činnost přizpůsobovala katolickým náboženským myšlenkám. Celkem měl Orel 120.000 členů, z nich dvě třetiny byly na Moravě. Orlové předváděli své cvičení při orelských sletech.
V roce 1921 se od Dělnických tělocvičných jednot oddělilo komunistické dělnictvo a vytvořilo Federaci dělnických tělocvičných jednot, která po sjezdu III. Internacionály zavrhla tělocvičnou soustavu sokolskou a přijala soustavu sovětských komunistů. V FDTJ bylo organizováno 40.000 osob, ve 40 jednotách.
Protože činnost této organizace byla zaměřena na politiku (revoluce), nesměla v ní být cvičena školní mládež. FDTJ se v roce 1922 pokusila poškodit I. dělnickou olympiádu na Letné, když ve stejnou dobu Na Maninách uspořádala I. spartakiádu. Zasáhly však státní orgány, které provokaci komunistů zakázaly.
Několik dní po založení Sokola byl v roce 1862 v Praze založen německý tělocvičný spolek Deutscher Turnverein, v roce 1890 vznikl dělnický spolek Arbeiter Turnverein. Před rokem 1938 bylo v těchto tělocvičných organizacích asi 120.000 lidí, v 963 jednotách. Na konci 19. století vznikl další německý tělocvičný spolek katolický Christlich deuscher Turnverein, který měl asi 12.000 členů.
Na rozdíl od komunistické FDTJ žádný s těchto německých tělocvičných spolků oficiálně neprojevoval nepřátelství proti československému politickému systému a proti československému státu. Později se ojediněle vyskytly německé nacionalistické skupiny, které se do tělocviku snažily vpašovat staré německé buršáctví.
Českou nacionalistickou politiku se prostřednictvím tělovýchovy snažila propagovat organizace Tělovýchovné odbory národně socialistické. Měla asi 10.000 členů a jejím předsedou byl Václav Klofáč.
Poslední prvorepublikovou tělocvičnou organizací byla židovská Makabi. Jednalo se o pokrokové spolky, které provozovaly tělocvičnou, sportovní, taneční a zdravotní činnost. Měly 14.000 členů sdružených ve 42 jednotách.
V roce 1955 se komunistický režim pokusil využít strahovský stadion a uspořádal I. celostátní spartakiádu, akci, jejíž masovost byla zaručena účastí školní mládeže (nácvik se stal součástí vyučování) a armády. Název "Spartakiáda" údajně vymyslel už v roce 1921 J.F.Chalupecký, pro Federaci dělnických tělovýchovných jednot. Sportovní slavnosti pod tímto názvem se konaly i v Sovětském svazu.
Před rokem 1939 býval nejpočetnějším tělocvičným spolkem Sokol, který sdružoval 630.000 lidí ve 3.200 jednotách. Byl založen v roce 1862 z podnětu univerzitního profesora dr. Miroslava Tyrše. Prvním starostou Sokola se stal Jindřich Fügner, který Sokolu daroval moderně vybavenou tělocvičnu. Sokol, po roce 1918 oficiálně Československá obec sokolská, byl prestižní společenskou organizací - členy byli významní umělci, vědci a politici (např. T. G. Masaryk). Sokol měl mnoho jednot mezi krajany v zahraničí. Zásluhou Sokolských sletů a vynikajících sportovních výkonů družstev i jednotlivců měl Sokol ve světě znamenitou pověst.
Jakousi vedlejší větví Sokola bývala Selská jízda, založená v Podkrkonoší v roce 1925. Byli to členové Sokola - rolníci, podmínkou členství byla jízda na koni, činnost v chovu koní a výcvik střelby v Národní střelecké jednotě.
Jestliže Sokol si dobyl velké obliby hlavně na venkově, v průmyslových městech byli dělníci organizováni v Dělnických tělocvičných jednotách, organizaci založené v roce 1894 v Julianově u Brna. DTJ měly 115.000 členů v 1.200 jednotách.
Další početným tělovýchovným spolkem byl Československý Orel. Tato organizace, založená v roce 1896, patřící k mezinárodnímu hnutí (hlavně Francie, Belgie, Německo, Rakousko, Maďarsko, Polsko), se svou činnost přizpůsobovala katolickým náboženským myšlenkám. Celkem měl Orel 120.000 členů, z nich dvě třetiny byly na Moravě. Orlové předváděli své cvičení při orelských sletech.
V roce 1921 se od Dělnických tělocvičných jednot oddělilo komunistické dělnictvo a vytvořilo Federaci dělnických tělocvičných jednot, která po sjezdu III. Internacionály zavrhla tělocvičnou soustavu sokolskou a přijala soustavu sovětských komunistů. V FDTJ bylo organizováno 40.000 osob, ve 40 jednotách.
Protože činnost této organizace byla zaměřena na politiku (revoluce), nesměla v ní být cvičena školní mládež. FDTJ se v roce 1922 pokusila poškodit I. dělnickou olympiádu na Letné, když ve stejnou dobu Na Maninách uspořádala I. spartakiádu. Zasáhly však státní orgány, které provokaci komunistů zakázaly.
Několik dní po založení Sokola byl v roce 1862 v Praze založen německý tělocvičný spolek Deutscher Turnverein, v roce 1890 vznikl dělnický spolek Arbeiter Turnverein. Před rokem 1938 bylo v těchto tělocvičných organizacích asi 120.000 lidí, v 963 jednotách. Na konci 19. století vznikl další německý tělocvičný spolek katolický Christlich deuscher Turnverein, který měl asi 12.000 členů.
Na rozdíl od komunistické FDTJ žádný s těchto německých tělocvičných spolků oficiálně neprojevoval nepřátelství proti československému politickému systému a proti československému státu. Později se ojediněle vyskytly německé nacionalistické skupiny, které se do tělocviku snažily vpašovat staré německé buršáctví.
Českou nacionalistickou politiku se prostřednictvím tělovýchovy snažila propagovat organizace Tělovýchovné odbory národně socialistické. Měla asi 10.000 členů a jejím předsedou byl Václav Klofáč.
Poslední prvorepublikovou tělocvičnou organizací byla židovská Makabi. Jednalo se o pokrokové spolky, které provozovaly tělocvičnou, sportovní, taneční a zdravotní činnost. Měly 14.000 členů sdružených ve 42 jednotách.
Žádné komentáře:
Okomentovat