"Na Žofíně se až do samého konce plesu degustovaly zabíjačkové dobroty, šunky a uzeniny, teplá jídla z masa přivezeného do Prahy z družstevních porážek…" uvádí se v článku o plese Agrární Komory.
Těm dříve narozeným zemědělcům i venkovským nezemědělcům ty "družstevní porážky" určitě něco připomínají. Kdo by nevzpomněl na slavné výroční schůze JZD, na které nejspolehlivější pozvánkou býval vepř z družstevního prasečáku. Samozřejmě už ve stavu rozporcovaném, a se zelím.
Nezáživné projevy předsedy a hostů z okresu bývaly nezbytnou formalitou výroční schůze JZD, důležitý byl oběd a po něm výplata tzv. "dobírka". V šedesátých letech, kdy v JZD bývaly odměny podle odpracovaných pracovních jednotek, nedostávali družstevníci výplatu, jen jednou měsíčně zálohu - tak maximálně 200 Kč. Zbytek se vyúčtoval na konci roku, podle toho jak družstvo hospodařilo. Tak se stalo, že při výroční schůzi družstevníci dobírali 2, 3, 4 tisíce za rok (na stavbách socializmu bývaly mzdy nad 10 tisíc za měsíc). To bylo najednou peněz! A mohla spustit hudba a být veselo. Druhý den vyrazili na nákup. Televizor, elektrický sporák, lednička, koberec atd., na co kdo měl, se stěhovaly na vesnice. A koloběh družstevního života mohl pokračovat; celý rok práce za almužnu, až do další výroční schůze.
" Voněly po celý večer vynikající koláče a dorty od menších pekařských a cukrářských firem z východních Čech. Degustovala se vína a piva, nechyběly ani nealko nápoje."
Tak v dobách JZD se nedegustovalo, říkalo se tomu jinak, ale víno, pivo a další nápoje se pily také. Vůně bývaly určitě jiné, lidé se dvakrát denně nesprchovali, i když pracovali u hospodářských zvířat. Každá doba má své vůně. Každá doba má jiné mzdy, ti co 6.února tančili a degustovali na pražském Žofíně, jistě celý rok, do příštího plesu, živořit s několika stokorunami za měsíc nebudou.
Na letošním agrárním plese se všichni radovali, to znamená, že před deseti dny Veleba s Gandalovičem rozkmotřeni moc nebyli. Nebo byli, ale u dobrot z družstevních vepříků tvářili se jako nejlepší kamarádi? To je rozdíl proti výročním schůzím JZD, na kterých po vypití nějakého toho piva padlo tu a tam ostré slovo, někdy také facka, prostě faleš se v "primitivní" vesnické společnosti moc nepěstovala. Politika také ne. (M.Veselý,14.2.2009)
Těm dříve narozeným zemědělcům i venkovským nezemědělcům ty "družstevní porážky" určitě něco připomínají. Kdo by nevzpomněl na slavné výroční schůze JZD, na které nejspolehlivější pozvánkou býval vepř z družstevního prasečáku. Samozřejmě už ve stavu rozporcovaném, a se zelím.
Nezáživné projevy předsedy a hostů z okresu bývaly nezbytnou formalitou výroční schůze JZD, důležitý byl oběd a po něm výplata tzv. "dobírka". V šedesátých letech, kdy v JZD bývaly odměny podle odpracovaných pracovních jednotek, nedostávali družstevníci výplatu, jen jednou měsíčně zálohu - tak maximálně 200 Kč. Zbytek se vyúčtoval na konci roku, podle toho jak družstvo hospodařilo. Tak se stalo, že při výroční schůzi družstevníci dobírali 2, 3, 4 tisíce za rok (na stavbách socializmu bývaly mzdy nad 10 tisíc za měsíc). To bylo najednou peněz! A mohla spustit hudba a být veselo. Druhý den vyrazili na nákup. Televizor, elektrický sporák, lednička, koberec atd., na co kdo měl, se stěhovaly na vesnice. A koloběh družstevního života mohl pokračovat; celý rok práce za almužnu, až do další výroční schůze.
" Voněly po celý večer vynikající koláče a dorty od menších pekařských a cukrářských firem z východních Čech. Degustovala se vína a piva, nechyběly ani nealko nápoje."
Tak v dobách JZD se nedegustovalo, říkalo se tomu jinak, ale víno, pivo a další nápoje se pily také. Vůně bývaly určitě jiné, lidé se dvakrát denně nesprchovali, i když pracovali u hospodářských zvířat. Každá doba má své vůně. Každá doba má jiné mzdy, ti co 6.února tančili a degustovali na pražském Žofíně, jistě celý rok, do příštího plesu, živořit s několika stokorunami za měsíc nebudou.
Na letošním agrárním plese se všichni radovali, to znamená, že před deseti dny Veleba s Gandalovičem rozkmotřeni moc nebyli. Nebo byli, ale u dobrot z družstevních vepříků tvářili se jako nejlepší kamarádi? To je rozdíl proti výročním schůzím JZD, na kterých po vypití nějakého toho piva padlo tu a tam ostré slovo, někdy také facka, prostě faleš se v "primitivní" vesnické společnosti moc nepěstovala. Politika také ne. (M.Veselý,14.2.2009)
Žádné komentáře:
Okomentovat