Hospodářské krize se začaly objevovat už po první světové válce. Velká hospodářská krize 1921 až 1922 rozvrátila hospodářství mnoha evropských zemí a v USA vedla k velkému poklesu výroby. Zdaleka však svými důsledky nebyla tak hluboká jako krize v letech 1929 až 1932.
Ta plnou parou vypukla na podzim 1929. Osudovým okamžikem byl 29. říjen 1929, kdy na burze v New Yorku bylo za jediný den prodáno 16,4 miliónu akcií.
Krize se rychle roznesla do všech zemí. Měla výjimečný charakter, byla největší a nejvleklejší v dějinách kapitalizmu. Byla to největší hospodářská katastrofa v dějinách lidstva. Svými důsledky znamenala konec stability hospodářské i politické, vedla k rozmachu různých revolučních hnutí a válek. Znamenala rozpad mírové Versailleské smlouvy, změnu poměru sil mezi velmocemi, zostření mezinárodních sporů. V mnoha zemích způsobila zakládání fašistických hnutí a přípravy na válku.
Jak se později ukázalo, krize 1929 až 1932 byla katastrofou proto, že došlo především k poklesu výrobních prostředků, výroba spotřebního zboží poklesla mnohem méně. Částečně sice došlo k poklesu cen průmyslového zboží, ale největší výrobci drželi vysoké ceny, což vedlo k hromadění zásob, k omezování výroby, a tím k prodlužování krize.
Omezení průmyslové výroby vyvolalo vzestup nezaměstnanosti. V roce 1930 bylo v USA 6,5 miliónu nezaměstnaných, v Anglii 2 milióny, v Německu 3 milióny, v Československu 105 tisíc, atd. Délka průmyslové krize byla ovlivňována mnoha faktory, z nichž tím nejnebezpečnějším byla agrární krize. (F.Novotný)
Pokračování.
Ta plnou parou vypukla na podzim 1929. Osudovým okamžikem byl 29. říjen 1929, kdy na burze v New Yorku bylo za jediný den prodáno 16,4 miliónu akcií.
Krize se rychle roznesla do všech zemí. Měla výjimečný charakter, byla největší a nejvleklejší v dějinách kapitalizmu. Byla to největší hospodářská katastrofa v dějinách lidstva. Svými důsledky znamenala konec stability hospodářské i politické, vedla k rozmachu různých revolučních hnutí a válek. Znamenala rozpad mírové Versailleské smlouvy, změnu poměru sil mezi velmocemi, zostření mezinárodních sporů. V mnoha zemích způsobila zakládání fašistických hnutí a přípravy na válku.
Jak se později ukázalo, krize 1929 až 1932 byla katastrofou proto, že došlo především k poklesu výrobních prostředků, výroba spotřebního zboží poklesla mnohem méně. Částečně sice došlo k poklesu cen průmyslového zboží, ale největší výrobci drželi vysoké ceny, což vedlo k hromadění zásob, k omezování výroby, a tím k prodlužování krize.
Omezení průmyslové výroby vyvolalo vzestup nezaměstnanosti. V roce 1930 bylo v USA 6,5 miliónu nezaměstnaných, v Anglii 2 milióny, v Německu 3 milióny, v Československu 105 tisíc, atd. Délka průmyslové krize byla ovlivňována mnoha faktory, z nichž tím nejnebezpečnějším byla agrární krize. (F.Novotný)
Krize způsobuje úpadek morálky (Tomáš Baťa)
OdpovědětVymazat