Google

pondělí 4. května 2009

Před devadesáti lety zahynul M.R.Štefánik.

Dnes si Čechoslováci připomínají devadesáté výročí smrti Milana Rastislava Štefánika, jedné z nejvýznamnějších slovenských osobností. Štefánik se narodil 21. června 1880 v Košariskách, zemřel při havarii letadla 4, května 1919.

Hned po smrti se Štefánik stal slovenským národním hrdinou, bojovníkem-osvoboditelem, který se obětoval ve prospěch národa.

Štefánik byl francouzským občanem, ve Francii se prosadil především jako vědec-astronom. V roce 1906 uveřejnil sedm vědeckých prací, v roce 1907 za své objevy a vědecké výpravy obdržel Janssenovu cenu. Stal se generálem francouzské armády a politikem.

V době první světové války organizoval česko-slovenské legie v Srbsku, Rusku, Rumunsku a Itálii. Byl jedním ze strůjců protisovětské intervence na Sibiři a členem Národní rady v Paříži. Po vzniku Československa se stal prvním ministrem národní obrany.

I když znal poměrně dobře pozitivní vztah amerických Slováků k americkému republikánskému zřízení, stavěl se zdrženlivě k vzniku Československé republiky, přál si pokračování všestranně vyspělé rakousko-uherské konstituční monarchie. Nepokládal slovenskou společnost za dostatečně vyspělou být v republice.

Přestože Štefánik miloval Slovensko, po vzniku Československa se stal zaníceným Čechoslovákem, i proti zájmům jiných slovenských politiků. Byl stoupencem československé jednoty, často zdůrazňoval, že Slovák musí být doma na Slovensku i v Čechách, stejně tak Čech musí být doma v Čechách i na Slovensku.

4 komentáře:

  1. Vzhledem k tomu, že Milanovi Rostislavovi Štefánikovi toho vím opravdu jen velice málo díky komunistickému režimu a vyškrtávání některých důležitých událostí v dějepise, bych rád dodal, že vzhledem ke zdravotním potzížím které generál Štefánik měl, se mohu domnívat že jeho předčasnou smrt mohly zavinit i nevyléčené žaludeční vředy a neustálé potíže. Vezmeme-li v potaz že třeba vřed mohl prasknout právě při onom osudném letu v květnu 1919, kdy nepříznivý zdravotní stav a hladina letu dvouplošníku mohly vyvolat nežádoucí reakce. Zcela vylučuji spekulace o tom, že se jedná o sebevraždu. Uvažoval jsem i o sabotáži, ale v současné době se spíš přikláním k nežádoucímu zdravotnímu stavu. Jestli se pletu, prosím vyvraťte moje pochybnosti. Každopádně čest jeho památce. m collins

    OdpovědětVymazat
  2. Vyloučit nelze nic. Vzhledem k tomu, že mám s žaludečními vředy delší zkušenost, a zajímal jsem se o lidi, kteří jimi také trpěli, vím, že krvácení není tak intenzivní, aby způsobilo náhlé bezvědomí nebo nějaké nezvládnutelné reakce. Přikláním se k technické závadě letadla nebo k povětrnostním podmínkám. Už jen pohled na historická letadla vyvolává obdiv k odvaze lidí, kteří do nich sedali.

    OdpovědětVymazat
  3. Samozřejmě, že nelze vyloučit ani technickou závadu, která vznikla hned na počátku. Mohl tedy být možnou příčinou havárie přetžený drát ovinutý kolem táhla kormidla? Nemám ponětí jak výkonné byly stroje typu Caproni 11495 ale pravděpodobně nezvládaly některé manévry - když se pilot znovu snažil nabrat výšku stroj se naklonil na stranu a nosem se zřítil k zemi. Ručička výškoměru se zastavila na 68 metrech - je tedy pravděpodobné, že všichni členové posádky byli na místě mrtví. m collins

    OdpovědětVymazat
  4. ...a na Slovensku říkají, že byl sestřelen Čechy...

    OdpovědětVymazat