Nakolice leží nedaleko Nových Hradů, v blízkosti Nakolického rybníka (45 ha), postaveného pravděpodobně už v polovině 15.století. Je to jedna z dvou vesnic, která po připojení Vitorazska k Československu nebyla v okresu Třeboň, ale v soudním okresu Nové Hrady (politický okres Kaplice).
Po silnici je možné k vesnici přijet od Nových Hradů nebo od Vyšného, cyklisté či chodci si cestu z Hranic do Nakolic mohou zkrátit po některé z polních a lesních cest mezi Nakolickým rybníkem a vesnicí Byňov.
Osada Nakolice (Naglitz) patřila už ve čtrnáctém století k panství Weitra. Většina domů je postavena mimo hlavní silnici, na svazích podlouhlého údolí s rybníkem. Za třicetileté války v oblasti řádili suroví švédští vojáci. V letech 1848 až 1920 Nakolice byly u soudního okresu Weitra (hejtmanství Zwettl).
V říjnu 1938 se Nakolice staly součástí Německé říše. Po roce 1945 museli Němci odejít za hranice a místo nich přišli dosídlenci čeští, slovenští a rumunští. Německá škola byla v Nakolicích už na počátku 18.století. Česká škola zde byla poprvé otevřena v roce 1946, ale počátkem šedesátých let zanikla. Kaple sv. Floriána dostal současný vzhled na počátku dvacátého století.
Z Nakolic chodila poutní procesí také do dolnorakouského Hoheneichu (13 km). Při jednom takovém procesí se tam stal zázrak. V roce 1621 tamní majitel panství hrabě Kollonitsch zakázal poutě a nechal zazdít kostelní dveře. Když nakolické procesí přišlo k uzavřenému kostelu, tak se zeď ze dveří náhle sama vyvalila. Zázračné dveře jsou tam doposud k vidění.
Nakolice se nyní staly více rekreační osadou než sídlištěm s trvale žijícím obyvatelstvem. Dokladem je náves zarůstající stromy a křovinami, sobecké městské obyvatelstvo nemá k tradičnímu venkovu vztah, ani zájem pečovat o věci společné. Z pětatřiceti nakolických domů je jen 13 trvale obydlených. V Nakolicích, které jsou částí města Nové Hrady, žije 20 stálých obyvatel, včetně soukromých zemědělců. (R.Fischer) Pokračování
Žádné komentáře:
Okomentovat