Nová Ves u Klikova (Najdorf).
(Zpět na předcházející část)Nalezení místa, kde bývala obec Nová Ves (510 m n.m.), není uprostřed hlubokých hraničních hvozdů a v bludišti lesních cest právě nejjednodušší. Terén je zde vhodný pro zdatné chodce či cyklisty (2002).
|
Myslivna u Najdorfu. |
Téměř rovné lesní cesty, od Chlumu, pozvolna přecházejí do zvlněného terénu, mezi stromy se objevují nízké skalní útvary, náhle končí asfaltový povrch i turistické značky. Typické zelené tabulky se státním znakem oznamují, že na východní straně není obyčejný les, ale přírodní rezervace Široké blato. Severně od cesty jsou louky, jižně jsou hromady kamenů, jakoby skály divoce porostlé listnatými stromy a trávou. Pouze
tu a tam je možno spatřit pozůstatky lidské činnosti, kámen se stopami kameníkova dláta, nebo dlouhodobě neudržované koruny stařičkých ovocných stromů.
|
Malý London |
Vesnici Novou Ves založil v roce 1791 správce chlumského velkostatku Kössler. Podle něho dostala jméno
KÖSSLERSDORF. To se Čechům dobře nevyslovovalo, raději nové vesnici říkali Nová Ves. Němci se přizpůsobili a používali název Neudorf. Protože v oblasti už jedna Nová Ves byla (německy Erdweis), kvůli jejich rozlišení název Neudorf vyhovoval i Čechům, takže v regiónu byla vesnice všeobecně známá pod jménem
Najdorf.
|
Bývalý lovecký zámeček Fichtenthal (Nová Huť). |
(Myslivna Nová Huť)
Nejdříve byla v Nové Vsi sklářská huť, která byla později přemístěna směrem k Chlumu, do místa, které dodnes nese český název
Nová Huť (německy se místo nazývalo Fichtenthal). V oblasti mezi Novou Vsí a Františkovem je několik přírodních zajímavostí, skalních útvarů, velkých balvanů, viklanů i jeskyňek. Směrem k Chlumu u Třeboně jsou rybníky Medenice, Skalice a Svobodný.
V Nové Huti je stará myslivna (lovecký zámeček), která byla postavena v době, kdy chlumské panství vlastnili pánové Stadion-Thannhausenové. Myslivna vstoupila ve známost tím, že
v ní také pobýval následník rakouského trůnu Ferdinand de Este. Protože současný majitel (ředitel zdravotní pojišťovny) pojal úpravu starého loveckého zámečku moderním zednickým způsobem,
je nyní možno i uprostřed lesa spatřit barevnou stavbu jako v příměstském satelitu. Severně od Nové Huti, vedle lesních domů, si Pohraniční stráž postavila kasárna, která nyní slouží jako turistická ubytovna. Nejbližšími osadami jsou
Velký a Malý London, jejichž řídce rozmístěné domy slouží městským rekreantům.
(snímky dole)
|
Velký London |
Za svůj rychlý rozvoj Nová Ves vděčila rašelině, která zde byla těžena na ploše asi 100 ha. Z několika dřevěných bud pro lesní dělníky se vesnice během jednoho století rozrostla na padesát osm domů, v nichž na počátku 20. století bylo uváděno pět set padesát obyvatel. Do konce první světové války zde měli převahu
Němci, pak zřejmě přešli na českou národnost, protože v roce 1928 se k německé národnosti hlásili pouze tři lidé. Byly zde dvě školy, česká a německá. Soukromou školu českou postavila v roce 1890 Ústřední matice školská. V roce 1921 česká škola přešla pod obec Nová Ves u Klikova.
|
Dobývání rašelinových borek u Nové Vsi. |
Tvarem osada Najdorf vůbec nepřipomínala běžnou vesnici. Většina domů stála po jedné straně rovné silnice, v délce půldruhého kilometru, na druhé straně, severní, bylo hnědočerné rašeliniště se stojatými černými vodami. Pole byla na jihu, za budovami, mezi skalkami v kopcích, kde rašelinovová půda byla méně podmáčena.
|
Velký London |
Přestože převládalo české obyvatelstvo, po Mnichovské dohodě byla Nová Ves odtržena od Československa a část obyvatelstva se odstěhovala do vnitrozemí.
|
Nová Ves u Klikova v období 2. světové války |
Po válce byli Němci sice vyhnáni, ale Nová Ves žila tak jako jiné vesnice na Třeboňsku. Bylo zde méně obyvatel než před válkou - asi 150 lidí, byla však v provozu škola, i když jen s jednotřídkou, ve které v roce 1946 bylo 17 dětí. Nadšení původních obyvatel i osídlenců z nově nabytých možností života v pohraničí se začalo vytrácet po roce 1948, když v oblasti přibývalo vojenských hlídek a osobních kontrol. Jako jeden z prvních pocítil poúnorové změny ředitel školy Jan Kubeš, který byl 17.3.1948 zbaven školního vyučování. "Byl dán na dovolenou s čekatelným."
Území v těsné blízkosti státní hranice postupně začaly ovládat SNB a Pohraniční stráž. Řada obyvatel obce se s tím nemohla vyrovnat a dobrovolně se odstěhovala. Na počátku června 1953 bylo náhle rozhodnuto, že
vesnice Nová Ves u Klikova bude z důvodů bezpečnosti státu zcela zlikvidovaná (stejně dopadly nedaleké vesnice Kunžach a Krabonoš). Vše šlo velice rychle. 14. června 1953 byly stěhovány první rodiny. 18. června bylo vybavení školy přemístěno do Rapšachu a Halámek. Krátce na to byl vstup do vesnice povolen jen demoličním četám z národních výborů a národních podniků, které zde levně získávaly stavební materiál.
V současnosti se domům podobají pouze dva polozřícené objekty (jedním z nich je bývalá hájovna – první snímek, z roku 2002) na protilehlých okrajích obce, jinak všechny budovy skončily v rozvalinách. Rašeliniště během čtyřiceti let zarostla mechy, vřesem, rojovníkem a neduživými stromy.
Po zrušení hraničního pásma je sice možné bez problémů dojít až k mezníku státní hranice, ale život do Najdorfu vrátila jen pasoucí se zvířata. V západní části vesnice je elektrický ohradník, za kterým se
pasou stáda skotu, ve východní části jsou vysoké ploty, za kterými se na kamenných rozvalinách pasou stovky kusů
vysoké zvěře, chované v zajetí. Na přítomnost rašeliny upozorňuje hnědá voda v loužích na cestě a typická rašelinová vůně vycházející z rozdupaných pastvin. Řeka Dračice (Raißbach) je od Nové Vsi až do Františkova chráněnou přírodní rezervací.
(R.Fischer) Pokračování.
Zmiňujete Novou Ves a její osud v souvislosti s těžbou rašeliny a historickými změnami. Je zajímavé sledovat, jak práce místních lidí formovala podobu této krajiny. Pro každého, kdo se zajímá o historii a turistiku, je tento článek výborným zdrojem informací o zapomenutých místech, která mají své jedinečné kouzlo.
OdpovědětVymazat