Šedesát let od nejslavnějšího automobilového závodu v Brně.

První, a zatím poslední, automobilový závod formule 1 se jel v Brně 25. září 1949. Tento závod se však ještě nejel jako mistrovství světa, rok 1949 byl zkušebním ročníkem, brněnský závod se jel pouze jako Velká cena Československa. Tento jediný závod nejpopulárnější automobilové discipliny, který se v Brně uskutečnil, se však zapsal do historie formulových závodů rekordní návštěvou, která pravděpodobně ještě nebyla překonána. Pořadatelé uváděli oficiální návštěvu 400.000 diváků, novináři psali o 0,5 až 1 milionu lidí.
 

Většina těchto lidí se přijela do Brna podívat na závodníka, který ve třicátých letech Československo fascinoval řidičským uměním. Byl jím Monačan Louis Chiron, kterému se na trati Masarykova okruhu v Brně mimořádně dařilo. V letech 1931 až 1934 třikrát vyhrál Masarykovu cenu (tak se nazývala Velká cena Československa). V roce 1949 mu bylo už 50 let, přesto závodil a vyhrával závody. Jeho jméno se vrylo nejen do paměti fanoušků automobilových závodů, ale i do českého jazyka. Dodnes se říká: "jezdí jako širon."

Průběh brněnského závodu před šedesáti lety byl předznamenán dvěma tragickými nehodami. Při tréninku zahynul československý závodník Václav Uher (vůz Maserati) a v závodě malých sportovních automobilů o Cenu města Brna hned po startu smrtelně havaroval Jaroslav Jonák (Aero-speciál), přičemž bylo zraněno několik zdravotnic.


Vůz Maserrati byl v Brně zastoupen nejpočetněji. S č.7 jezdil Louis Chiron.

Po odstartování dramatické Velké ceny Československa se do čela závodu dostal siamský princ Bira (na voze Maserati), sledovaný dr. Giuseppem Farinou (Maserati) z Itálie. Farina po ujetí půl kola havaroval v zatáčkách, které od té doby nesou jeho jméno. O několik vteřin později ve stejném místě havaroval britský závodník David Parnell (Maserati), přičemž zranil Farinu a 14 diváků. Tyto zatáčky byly osudné i vedoucímu závodníkovi Birovi, který zde ve třetím kole vylétl z tratě. Vyvázl bez zranění, ale vůz nebyl schopen další jízdy.

Ve čtvrtém kole se za spontánního jásotu diváků ujal vedení populární Louis Chiron (Maserati). Vedení si udržel jen dvě kola, pro poruchu převodovky musel v šestém kole zpomalit a v osmém zcela závod vzdát. V sedmém kole se do čela dostal Brit Whitehead (Ferrari), sledován Francouzem Etancelinem (Talbot). Tito dva jezdci si několikrát vyměnili místa, nikoho ale mezi sebe nepustili, a tak ve dvacátém kole (356 km) do cíle dojel jako první Peter Whitehead před Philippe Etancelinem, třetí byl Ital Franco Corteze (Ferari). Vítěz jel průměrnou rychlostí 126 km/hod.

Závodu se zúčastnili i českoslovenští závodníci Zdeněk Trejbal (Simca-Gordini), Bruno Sojka (Tatraplan-Sport), Vladimír Formánek (Cisitalia), Antonín Komár (Cisitalia), Jaroslav Vlček (Magda II) a ing. František Drobný (Frazer-Nash). Z nich závod nejlépe dokončil, se dvěma koly ztráty, na devátém místě Bruno Sojka. Formánek a Dobrý měli tři kola ztrátu, ostatní nedojeli. Tatraplán Bruno Sojky byl jediným vozem československé výroby, který kdy byl klasifikován v závodě formule 1.


Bruno Sojka na voze Tatraplan-Sport

Oficiální první mistrovství světa formule 1 se jelo příští rok a mistrem světa se stal Giuseppe Farina (Alfa Romeo). Od tohoto roku se zásluhou změněných politických a hospodářských poměrů už v Brně závody nejrychlejších světových automobilů nekonaly. Byla zde sice v roce 1987 postavená speciální závodní trať, která požadavkům FIA vyhovuje, ale mezitím se akce stala tak drahou záležitostí, že se těžko najde někdo, kdo by závod mistrovství světa vozů formule 1 v Brně zorganizoval, a kdo by do něj investoval velké peníze.

Domnívat se, že Chiron vstoupil do české mluvnice kvůli tomu, že jeho jízda byla nějak divoká, to je velký omyl. Louis Chiron byl naopak proslulý plynulou rychlou jízdou. Jeho příprava na závod byla učebnicová. Před závodem trávil na trati několik dní, každý den osm hodin. Celou trať prošel pěšky a projel několika vozidly, cestovními i závodními. V každé zatáčce si našel optimální způsob jízdy. V závodě potom po trati kroužil s úžasnou pravidelností. Říkalo se, že podle Chirona je možné seřizovat hodiny.

(R.Fischer)