V minulých dnech se dohodl pivovar Prazdroj s hrabětem Karlem Eugenem Czernínem, že mu předá zámek Lázeň v Chudenicích.
„Plzeňský Prazdroj předložil hraběti Eugenu Czernínovi letos v srpnu nabídku k odkupu zámku Lázeň v Chudenicích za cenu, která pokrývá transakční náklady na převod majetku,“ oznámil tiskový mluvčí Plzeňského Prazdroje, a.s. Jiří Mareček, „Stav zámku Lázeň nás určitě netěší. Zámek Lázeň byl ale zatížen běžícím a nerozhodnutým restitučním sporem, což nám nedovolovalo více než jeho základní údržbu. Jsme velmi rádi, že pan Eugen Czernín naši nabídku ústně přijal a doufáme, že vše bude dotaženo i po právní stránce.“
Czerninové jsou velmi starý čistě český šlechtický rod, původně se psali Cirínové (první zmínka je o nich z roku 1197) a jejich rodokmen sahá až k Přemyslovcům. Přes pány z Hradce, Košumberku a Chlumu jsou spřízněni přímo s Karlem IV. Skoro všechny staré české rodiny jsou spřízněny s Přemyslovci. Jako řada nejznámějších šlechtických rodů i rod Czernínů se dělil na několik větví. K rozdělení došlo v 17. století za Prokopa Vojtěcha, kdy rod získal velké množství pozemků. Nejbohatší zůstala větev chudenická. Větve radnická a tasnovická již vymřely.
Z chudenické větve je asi nejznámější Heřman (1576 -1651), který byl diplomatem a cestovatelem. V bitvě na Bílé hoře roku 1620 Heřman Czernin bojoval v císařském vojsku. Jeho bratr Diviš Czernin, ač katolík, byl hofmistrem Fridricha Falckého a účastníkem stavovského povstání a byl popraven na Staroměstském náměstí (jako hejtman pražského hradu nezabránil defenestraci - vyhození z okna císařských místodržících Slavaty a Martinice ).
Heřman hrabě Czernin z Chudenic řečený fundátor byl v roce 1627 povýšen do hraběcího stavu. Patřila mu panství Petrohrad, Kysibl, Nejdek, Kostomlty, Kost, Mitrovice, Radenín, Chudenice a Jindřichův Hradec. V letech 1559-97 s Kryštofem Harantem z Polžic podnikli výpravu do Jeruzaléma a v letech 1616-8 vedl poselstvo císaře Matyáše k sultánovi, s kterým sjednal mír na dvacet let. V letech 1644-48 byl nejvyšším dvorským a zemským soudcem a od roku 1650 nejvyšším hofmistrem a komořím.
Nejbohatší z předků byl asi Humprecht (1628 - 1682), syn známé Zuzany Homutové z Harasova, provdané Czerninové. Humprecht byl důvěrník císaře Leopolda I. a od roku 1660 místodržitel v Čechách. Postavil Černinský palác v Praze na Hradčanech, kde sídlí ministerstvo zahraničí a zámek Humprech u Sobotky.
Doposud byl Černínům vrácen jen zámek v Dymokurech, kde „sedí“ pátá generace . Původní hlavní sídlo této větve bylo ale ve Vinoři, později dědeček dnešního majitele Theobald se usídlil v Dymokurech. Otec dnešního majitele Dymokur Rudolf Theobald , který převzal řízení velkostatku v roce 1926, podepsal obě prohlášení příslušníků historické šlechty ze 17. září 1938 i ze září 1939, v nichž šlechta žijící na území Čech a Moravy se postavila proti porušení starých hranic a přihlásila se k nepopiratelné příslušnosti k české národní pospolitosti. V roce 1943 byl nacisty uvězněn.
Po válce se Rudolf T. Czernin vrátil z vězení a zažádal o restituci nacisty ukradeného majetku, ale ta se táhla až do začátku padesátých let, kdy vše zabrali zase komunisté. Dymokurský velkostatek dostal současný majitel Theobald Josef Maria Rudolf Friedrich hrabě Czernin z Chudenic až v roce 1994. Ostatní Czernínové, tak jako několik dalších šlechtických rodů, se k svému majetku nemohou dostat, protože soudy jsou pod silným tlakem různých státních památkových institucí a politiků, levice i pravice (po privatizaci si na šlechtický majetek dělají nárok i mnohé nově vzniklé společnosti) .
„Plzeňský Prazdroj předložil hraběti Eugenu Czernínovi letos v srpnu nabídku k odkupu zámku Lázeň v Chudenicích za cenu, která pokrývá transakční náklady na převod majetku,“ oznámil tiskový mluvčí Plzeňského Prazdroje, a.s. Jiří Mareček, „Stav zámku Lázeň nás určitě netěší. Zámek Lázeň byl ale zatížen běžícím a nerozhodnutým restitučním sporem, což nám nedovolovalo více než jeho základní údržbu. Jsme velmi rádi, že pan Eugen Czernín naši nabídku ústně přijal a doufáme, že vše bude dotaženo i po právní stránce.“
Czerninové jsou velmi starý čistě český šlechtický rod, původně se psali Cirínové (první zmínka je o nich z roku 1197) a jejich rodokmen sahá až k Přemyslovcům. Přes pány z Hradce, Košumberku a Chlumu jsou spřízněni přímo s Karlem IV. Skoro všechny staré české rodiny jsou spřízněny s Přemyslovci. Jako řada nejznámějších šlechtických rodů i rod Czernínů se dělil na několik větví. K rozdělení došlo v 17. století za Prokopa Vojtěcha, kdy rod získal velké množství pozemků. Nejbohatší zůstala větev chudenická. Větve radnická a tasnovická již vymřely.
Z chudenické větve je asi nejznámější Heřman (1576 -1651), který byl diplomatem a cestovatelem. V bitvě na Bílé hoře roku 1620 Heřman Czernin bojoval v císařském vojsku. Jeho bratr Diviš Czernin, ač katolík, byl hofmistrem Fridricha Falckého a účastníkem stavovského povstání a byl popraven na Staroměstském náměstí (jako hejtman pražského hradu nezabránil defenestraci - vyhození z okna císařských místodržících Slavaty a Martinice ).
Heřman hrabě Czernin z Chudenic řečený fundátor byl v roce 1627 povýšen do hraběcího stavu. Patřila mu panství Petrohrad, Kysibl, Nejdek, Kostomlty, Kost, Mitrovice, Radenín, Chudenice a Jindřichův Hradec. V letech 1559-97 s Kryštofem Harantem z Polžic podnikli výpravu do Jeruzaléma a v letech 1616-8 vedl poselstvo císaře Matyáše k sultánovi, s kterým sjednal mír na dvacet let. V letech 1644-48 byl nejvyšším dvorským a zemským soudcem a od roku 1650 nejvyšším hofmistrem a komořím.
Nejbohatší z předků byl asi Humprecht (1628 - 1682), syn známé Zuzany Homutové z Harasova, provdané Czerninové. Humprecht byl důvěrník císaře Leopolda I. a od roku 1660 místodržitel v Čechách. Postavil Černinský palác v Praze na Hradčanech, kde sídlí ministerstvo zahraničí a zámek Humprech u Sobotky.
Doposud byl Černínům vrácen jen zámek v Dymokurech, kde „sedí“ pátá generace . Původní hlavní sídlo této větve bylo ale ve Vinoři, později dědeček dnešního majitele Theobald se usídlil v Dymokurech. Otec dnešního majitele Dymokur Rudolf Theobald , který převzal řízení velkostatku v roce 1926, podepsal obě prohlášení příslušníků historické šlechty ze 17. září 1938 i ze září 1939, v nichž šlechta žijící na území Čech a Moravy se postavila proti porušení starých hranic a přihlásila se k nepopiratelné příslušnosti k české národní pospolitosti. V roce 1943 byl nacisty uvězněn.
Po válce se Rudolf T. Czernin vrátil z vězení a zažádal o restituci nacisty ukradeného majetku, ale ta se táhla až do začátku padesátých let, kdy vše zabrali zase komunisté. Dymokurský velkostatek dostal současný majitel Theobald Josef Maria Rudolf Friedrich hrabě Czernin z Chudenic až v roce 1994. Ostatní Czernínové, tak jako několik dalších šlechtických rodů, se k svému majetku nemohou dostat, protože soudy jsou pod silným tlakem různých státních památkových institucí a politiků, levice i pravice (po privatizaci si na šlechtický majetek dělají nárok i mnohé nově vzniklé společnosti) .
Žádné komentáře:
Okomentovat