V blízké době by měl Český statistický úřad vydat důkladnou studii o proměnách českého venkova. Statistici chtějí vyvrátit názor, že venkov vymírá. Studie jistě bude pohledem na venkov zvenčí, a tak bude udělaná podle jejich zkreslených představ, hlavně podle toho, jak daleko z Prahy dohlédnou.
Statistici tvrdí, že od roku 2000 se počet obyvatel vesnic zvyšuje. Předtím, především před rokem 1989 se lidé stěhovali do měst, protože "dojíždění za prací se nevyplácelo."S tím by se dalo polemizovat. Hlavní příčinou stěhování lidí z vesnic do měst před rokem 1989 bylo výhodné bydlení v panelákových domech. To bylo levnější než bydlení ve vesnických domech. Při nedostatku stavebního materiálu byla výstavba domů, adaptace a jejich údržba nesnadná a nákladná záležitost. Výrazně ke stěhování vesnického obyvatelstva do měst přispělo vytvoření vesnic střediskových, kde byla výstavba povolená, a vesnic zánikových, kde se stavět nesmělo a staří lidé tam byly trpěni "na dožití." Ještě většímu přesunu lidí do měst zabránil nedostatek městských bytů, a tak spousta venkovských lidí do práce ve městech dojížděla veřejnou dopravou.
Po roce 1989 autobusová doprava do malých vesnic, vzdálenějších od velkých měst, postupně byla prakticky zredukovaná na "školní autobusy". Zmizely takzvané "dělnické autobusy," jezdící ráno před šestou hodinou a odpoledne po šestnácté. Přispěla k tomu nejednotná pracovní doba ve firmách, která je nyní přizpůsobena společenským zájmům městského obyvatelstva, nikoli z dálky dojíždějícím zaměstnancům. Lidem dojíždějícím do práce nezbývá nic jiného než používat vlastní vozidla. Je to jen o málo dražší než veřejná doprava, avšak pohodlnější, bez dlouhého čekání. Že se tím nadměrně zahušťuje provoz na silnicích, které jsou více poškozovány, produkují se skleníkové plyny, hluk atd., to zastánce neviditelné ruky trhu nezajímá.
Statistici jsou nyní udiveni, jako by objevili Ameriku, protože zjistili, že na venkově jsou lidé méně zdraví než ve městech. Nic nového. Touto statistikou byli už před rokem 1989 umlčováni ekologové v severních Čechách. Poukazovalo se na to, že ve venkovských oblastech, kde nebyl průmysl, bylo více nádorů, infarktů a jiných civilizačních chorob než v zakouřených severních Čechách. Horší zdravotní stav venkovského obyvatelstva je i nyní, což statistici vysvětlují menší dostupností lékařské péče. Samozřejmě, že mají určitou pravdu. To však je druhotný jev, zdravotní stav obyvatelstva je asi mnohem více je závislý na zaměstnanosti a na příjmech lidí. Kde jsou pracovní příležitosti a největší příjmy, tam je i nejdelší délka života. (R.Fischer, 11.12.2009)Pokračování.
Statistici tvrdí, že od roku 2000 se počet obyvatel vesnic zvyšuje. Předtím, především před rokem 1989 se lidé stěhovali do měst, protože "dojíždění za prací se nevyplácelo."S tím by se dalo polemizovat. Hlavní příčinou stěhování lidí z vesnic do měst před rokem 1989 bylo výhodné bydlení v panelákových domech. To bylo levnější než bydlení ve vesnických domech. Při nedostatku stavebního materiálu byla výstavba domů, adaptace a jejich údržba nesnadná a nákladná záležitost. Výrazně ke stěhování vesnického obyvatelstva do měst přispělo vytvoření vesnic střediskových, kde byla výstavba povolená, a vesnic zánikových, kde se stavět nesmělo a staří lidé tam byly trpěni "na dožití." Ještě většímu přesunu lidí do měst zabránil nedostatek městských bytů, a tak spousta venkovských lidí do práce ve městech dojížděla veřejnou dopravou.
Po roce 1989 autobusová doprava do malých vesnic, vzdálenějších od velkých měst, postupně byla prakticky zredukovaná na "školní autobusy". Zmizely takzvané "dělnické autobusy," jezdící ráno před šestou hodinou a odpoledne po šestnácté. Přispěla k tomu nejednotná pracovní doba ve firmách, která je nyní přizpůsobena společenským zájmům městského obyvatelstva, nikoli z dálky dojíždějícím zaměstnancům. Lidem dojíždějícím do práce nezbývá nic jiného než používat vlastní vozidla. Je to jen o málo dražší než veřejná doprava, avšak pohodlnější, bez dlouhého čekání. Že se tím nadměrně zahušťuje provoz na silnicích, které jsou více poškozovány, produkují se skleníkové plyny, hluk atd., to zastánce neviditelné ruky trhu nezajímá.
Statistici jsou nyní udiveni, jako by objevili Ameriku, protože zjistili, že na venkově jsou lidé méně zdraví než ve městech. Nic nového. Touto statistikou byli už před rokem 1989 umlčováni ekologové v severních Čechách. Poukazovalo se na to, že ve venkovských oblastech, kde nebyl průmysl, bylo více nádorů, infarktů a jiných civilizačních chorob než v zakouřených severních Čechách. Horší zdravotní stav venkovského obyvatelstva je i nyní, což statistici vysvětlují menší dostupností lékařské péče. Samozřejmě, že mají určitou pravdu. To však je druhotný jev, zdravotní stav obyvatelstva je asi mnohem více je závislý na zaměstnanosti a na příjmech lidí. Kde jsou pracovní příležitosti a největší příjmy, tam je i nejdelší délka života. (R.Fischer, 11.12.2009)Pokračování.
Žádné komentáře:
Okomentovat