Další Bursíkova daň ?

Podle návrhu pilné protivenkovské Strany zelených má silniční daň být odstupňována podle stáří automobilu. Pro nové malá, pro starší vyšší a vyšší. Cílem tohoto zákona má být snížení množství CO2 produkovaného spalovacími motory. K velkým blbostem je třeba velká pravomoc, v tomto případě možná také velké peníze od výrobců a prodejců nových aut.

Už v základní škole se každý učí, že kysličník uhličitý (CO2), který je však odvěkou přirozenou složkou zemské atmosféry, je produkován při každém procesu hoření, tedy i práci spalovacích motorů. Není rozdílu, jestli hoření probíhá ve starých kamnech, nebo v nových, ve starém motoru, nebo v novém.

Poměřovat množství "nežádoucích produktů", které produkuje spalovací motor, především jeho stářím je proto kolosální nesmysl. Stáří motoru je pouze jedním z parametrů, které mohou v menší míře toto množství ovlivnit. Když postavíme vedle sebe staré a nové vozidlo, bude motor nového, modernějšího, zpravidla pracovat "čistěji". Jsou zde ovšem veliké rozdíly mezi jednotlivými výrobci i mezi jednotlivými typy motoru téhož výrobce. Pět let starý motor výrobce jednoho bude dodávat méně "nežádoucích produktů" než zcela nový srovnatelný motor výrobce jiného.

Základním faktorem pro produkci CO2 je spotřeba pohonných hmot, nikoli stáří vozu. Hlavní vliv na množství "nežádoucích produktů" má způsob jízdy. Každý motorista ví, že ve stejných podmínkách a ve stejném autě lze jezdit za 5 nebo za 12 a více litrů paliva na 100 km. Plynulou jízdou mezi 60 až 80 km/hod se proti razantní jízdě 100 km/hod a více a proti jízdě „plyn-brzda“ dá snížit spotřeba na polovinu a méně.

Určitým způsobem množství emisí ovlivňuje i to, po čem se jezdí, kvalita vozovek, potažmo valivý odpor, ale více produkci emisí ovlivňuje stání na křižovatkách, u železničních přejezdů a při různých nepředvídatelných okolnostech jako jsou dopravní nehody a jiné překážky v provozu.

Návrh Strany zelených se zatím týká jen firemních vozidel a soukromých vozidel drobných podnikatelů, používaných občas pro potřeby firmy. Proto by pro velké množství malých a začínajících podnikatelů mohl mít tragické dopady. Jen málokterý začínající podnikatel má tolik finančních prostředků, aby si mohl pořídit nový vůz. Řada vesnických firem má vozidla, osobní i nákladní, která používá třeba jen jednou za měsíc. Bez nich však by taková firma nemohla existovat.

Návrh na placení daně podle stáří vozidla nemůže sledovat omezení produkci škodlivých emisí, ale je průhlednou snahou plnit státní kasu. Dvacetileté vozidlo, které najede za rok 2.000 km vyprodukuje jen zlomek z toho co nové vozidlo, které najede 200.000 km, přesto by z něho měla být placena mnohem vyšší silniční daň než z vozidla nového.

Jediným prostředkem ke snížení emisí je snížení provozu, které se nikdy nemůže dosáhnout paušálními platbami za provoz vozidel. S dobrým řešením, jak snížit množství najetých kilometrů, přišla jedna rakouská pojišťovna, která při platbě zákonného pojištění dává bonus vozidlům, jež najedou podprůměrné množství km.

Vzhledem k tomu, že útoky proti starším motorovým vozidlům, která jsou už v provozu nebo která jsou dovážena ze zahraničí, se objevují pravidelně na počátku roku, kdy stagnuje prodej nových vozů, je možné se domnívat, že tlak na vládu vyvíjejí výrobci a prodejci nových vozů.

Každý logicky uvažující člověk ví, že ke snížení emisí u motorových vozidel může vést jedině snížení spotřeby pohonných hmot, tedy omezení provozu. K používání vozidel a tvorbě emisí nutí však řidiče politika vláda, která ve skutečnosti nemá zájem na snížení spotřeby pohonných hmot a snížení počtu dopravních nehod, neboť do eráru proudí z z daní za prodej pohonných hmot a nových vozidel astronomické částky. Podobně jako z prodeje alkoholu a cigaret.(František Novotný)