Google

středa 26. března 2008

14. F.J.I. (nevítaný následník).

Sarajevský atentát na následníka trůnu Ferdinanda ď Este se stal záminkou k válce rakousko-uherské monarchie proti Srbsku, z čehož brzy vypukla válka, která zasáhla téměř celý svět.

František Ferdinand ď Este (*18.12.1863 - +28.6.1914) rozhodně v císařském domě neměl na růžích ustláno. K titulu následníka císařského trůnu se nečekaně dostal po smrti prince Rudolfa. V rodové posloupnosti byl na řadě právě on.

Jaroslavu Haškovi se následníka podařilo zesměšnit hned na prvních stránkách románu Osudy dobrého vojáka Švejka. Hašek samozřejmě byl ovlivněn předválečnou politickou atmosférou, kdy František Ferdinand byl konzervativními kruhy z blízkosti císaře přijímán s velkou nevolí. Což samozřejmě proniklo i na veřejnost.

Rod ď Este byl jeden z nejstarších italských rodů, který měl panství v Modeně, Ferrari a Reggiu. Po meči rod v Italii vymřel Herculem Rinaldem v roce 1803. Rakousko-estská větev tohoto rodu vznikla zásluhou Rinaldovy dcery Marie Beatrice Ricciardy, která se provdala za Ferdinanda Karla, třetího syna rakouské panovnice Marie Terezie.

Na vídeňském dvoře byl František Ferdinand vydáván za nemocného nepříjemného mrzouta, který je otráven nekonečným čekám na smrt Františka Josefa I. V souvislosti s Ferdinandovým následnictvím se říkalo, že obavy o osud monarchie budou starého císaře Františka Josefa držet při životě nejméně do stovky.

Císařovy obavy o celistvost monarchie byly zřejmě oprávněné. Jednak neměl rád novinky, jednak věděl, že autonomie národů, které národnostně nesourodé soustátí tvořily, by znamenala konec císařství. František Ferdinand se totiž vůbec netajil svými plány na federalizaci Rakouska-Uherska, nebránil by se snad ani republikánskému zřízení.

Žádné komentáře:

Okomentovat