Pošta opouští venkov.

Česká pošta oznámila zastavení provozu v některých venkovských poštovních úřadech, čímž způsobila malá vzbouření na vsích. Hodlá zrušit téměř dvě stě malých pošt. Zveřejnila sice seznam, ale definitivně ještě rozhodnuto není. Jedná se vlastně o poštovní úřady v Čechách, nejvíce v jižních Čechách, naopak na celé Moravě by tento výběr měl zasáhnout jen asi deset pošt.

Důvodem k rušení techto malých poboček je údajně malé využívání poštovních služeb. Činnosti pro zákazníky údajně zabírají méně než jednu hodinu denně. Je to důsledek toho, že pošta a pevná telekomunikační síť jsou ničeny novými technologiemi, internetem a mobilními telefony. Svou likvidační úlohu sehrávají také nové způsoby hospodaření, když státní prostředky jsou silně omezeny. Nepomáhá ani zdražování služeb, zákazníků ubývá. Avizované změny služeb zřejmě také mají být způsobem jak se zbavit nadbytečných zaměstbanců.

Pošta patrně zaspala, a nejen v ČR, při zachycení a využití internetu, spoléhala na svou doposud neotřesitelnou pozici, monopol na poštovní služby. Jak se ukázalo pouhé vybavení úřadoven počítači a doručovatelek osobními vozy nestačí. Hlavním nedostatkem je, že pobočky pošty, na rozdíl od internetu včetně internetového bankovnictví a na rozdíl od mobilních operátorů, mají úřední hodiny pro veřejnost jen ve dne. Tím, že lpěly na zaběhlém systému, přišly o doručování novin, telegramů, dopisů, korespondečních lístků, pohlednic, firemních balíků atd.

Odpovědní pracovníci České pošty slibují, že poštovní zásilky, balíky a peníze budou starším občanům doručovat motorizované doručovatelky. Starostové protestují, odvolávajíce se na důchodce, kteří si na malé pošty chodili pro důchody.

Sdělovací prostředky v současnosti vytvářejí dojem, že malé pošty jsou útočištěm důchodců. Při pozorování zákazníků je možné pozorovat něco jiného. Ve městech sice pošty navštěvuje hodně důchodců, na venkově je procento starších zákazníků na poště určitě menší. Venkovské pošty jsou využívány především obecními úřady, živnostníky, rekreanty, ženami na mateřské dovolené apod.

Nezanedbatelné jsou výhodné polohy venkovských pošt, které jsou zpravidla v místech, kde je vždy možnost zaparkovat motorové vozidlo, i nákladní. Proto je s oblibou využívají i lidé z měst. Nezastupitelnou úlohu na venkově mají pošty jako pobočky Poštovní spořitelny. Je to nejjednodušší způsob jak se dostat k hotovosti, když v malých obcích nejsou banky ani bankomaty, ani není možné použít platební kartu.

Po zrušení uvedených poštovních úřadů nebudou motorizované doručovatelky peněžní služby zajišťovat. I kdyby měly ve voze počítač a pojízdný bankomat, taková služba by nic nevyřešila, neboť by byla zcela omezena časem příjezdu poštovního auta. Časový rozptyl plus minus hodina je samozřejmost. Zákazník, když nechce doručovatelky propást, musí čekat třeba dvě hodiny, jakmile je promešká, má ve schránce výzvu, aby si zásilku vyzvedl na poště, která je někdy vzdálena i 15 km. Těžkopádnost poštovního kolosu, neschopnost rychle reagovat na vývoj je vidět všude. S prudkým rozvojem elektroniky jistě bude vyřešeno elektronické dodávání doporučených zásilek a doručování peněz, a pokud se rozšíří činnost kurýrních služeb (balíky), zbude poště snad jen doručování letáků.

Pošta byla vždy vizitkou obce, propagovala ji, povyšovala ji nad okolní vesnice. Není divu, že starostové obcí, kde mají být poštovní úřady zrušeny, prskají jako syselové, stejně tak další lidé, kteří měli poštu za rohem. Naopak lidé z osad, kde poštu nikdy neměli, kde třeba nemají ani veřejnou dopravu, berou zrušení pošty u sousedů jako samozřejmost, i když se jim vzdálenost na novou poštu zdvoj- nebo ztrojnásobí.