Google

čtvrtek 4. září 2008

Pošta opouští venkov.

Česká pošta oznámila zastavení provozu v některých venkovských poštovních úřadech, čímž způsobila malá vzbouření na vsích. Hodlá zrušit téměř dvě stě malých pošt. Zveřejnila sice seznam, ale definitivně ještě rozhodnuto není. Jedná se vlastně o poštovní úřady v Čechách, nejvíce v jižních Čechách, naopak na celé Moravě by tento výběr měl zasáhnout jen asi deset pošt.

Důvodem k rušení techto malých poboček je údajně malé využívání poštovních služeb. Činnosti pro zákazníky údajně zabírají méně než jednu hodinu denně. Je to důsledek toho, že pošta a pevná telekomunikační síť jsou ničeny novými technologiemi, internetem a mobilními telefony. Svou likvidační úlohu sehrávají také nové způsoby hospodaření, když státní prostředky jsou silně omezeny. Nepomáhá ani zdražování služeb, zákazníků ubývá. Avizované změny služeb zřejmě také mají být způsobem jak se zbavit nadbytečných zaměstbanců.

Pošta patrně zaspala, a nejen v ČR, při zachycení a využití internetu, spoléhala na svou doposud neotřesitelnou pozici, monopol na poštovní služby. Jak se ukázalo pouhé vybavení úřadoven počítači a doručovatelek osobními vozy nestačí. Hlavním nedostatkem je, že pobočky pošty, na rozdíl od internetu včetně internetového bankovnictví a na rozdíl od mobilních operátorů, mají úřední hodiny pro veřejnost jen ve dne. Tím, že lpěly na zaběhlém systému, přišly o doručování novin, telegramů, dopisů, korespondečních lístků, pohlednic, firemních balíků atd.

Odpovědní pracovníci České pošty slibují, že poštovní zásilky, balíky a peníze budou starším občanům doručovat motorizované doručovatelky. Starostové protestují, odvolávajíce se na důchodce, kteří si na malé pošty chodili pro důchody.

Sdělovací prostředky v současnosti vytvářejí dojem, že malé pošty jsou útočištěm důchodců. Při pozorování zákazníků je možné pozorovat něco jiného. Ve městech sice pošty navštěvuje hodně důchodců, na venkově je procento starších zákazníků na poště určitě menší. Venkovské pošty jsou využívány především obecními úřady, živnostníky, rekreanty, ženami na mateřské dovolené apod.

Nezanedbatelné jsou výhodné polohy venkovských pošt, které jsou zpravidla v místech, kde je vždy možnost zaparkovat motorové vozidlo, i nákladní. Proto je s oblibou využívají i lidé z měst. Nezastupitelnou úlohu na venkově mají pošty jako pobočky Poštovní spořitelny. Je to nejjednodušší způsob jak se dostat k hotovosti, když v malých obcích nejsou banky ani bankomaty, ani není možné použít platební kartu.

Po zrušení uvedených poštovních úřadů nebudou motorizované doručovatelky peněžní služby zajišťovat. I kdyby měly ve voze počítač a pojízdný bankomat, taková služba by nic nevyřešila, neboť by byla zcela omezena časem příjezdu poštovního auta. Časový rozptyl plus minus hodina je samozřejmost. Zákazník, když nechce doručovatelky propást, musí čekat třeba dvě hodiny, jakmile je promešká, má ve schránce výzvu, aby si zásilku vyzvedl na poště, která je někdy vzdálena i 15 km. Těžkopádnost poštovního kolosu, neschopnost rychle reagovat na vývoj je vidět všude. S prudkým rozvojem elektroniky jistě bude vyřešeno elektronické dodávání doporučených zásilek a doručování peněz, a pokud se rozšíří činnost kurýrních služeb (balíky), zbude poště snad jen doručování letáků.

Pošta byla vždy vizitkou obce, propagovala ji, povyšovala ji nad okolní vesnice. Není divu, že starostové obcí, kde mají být poštovní úřady zrušeny, prskají jako syselové, stejně tak další lidé, kteří měli poštu za rohem. Naopak lidé z osad, kde poštu nikdy neměli, kde třeba nemají ani veřejnou dopravu, berou zrušení pošty u sousedů jako samozřejmost, i když se jim vzdálenost na novou poštu zdvoj- nebo ztrojnásobí.

2 komentáře:

  1. 3.9.2008
    Jéde, jéde, poštovský panáček
    (Ladislav Žák)
    Tuhle písničku si teď budou zpívat občané bezmála dvou set malých obcí, když se budou svolávat k poštovnímu vozítku, které jim má nahradit po desetiletí funkční poštovní úřad. Pobočky jsou prý nerentabilní. Státní monopolní pošta je nerentabilní a prý se tak chystá na rok 2013. Nesmyslnost takového tvrzení je do očí bijící. Je to typický příklad toho, jak jsou z naší společnosti krok za krokem odstraňovány instituce, které mají schopnost společnost stabilizovat, napomáhat rozvoji vztahů, tvořit sociální kapitál.

    Zákonitě jde vždy o něco, co má povahu veřejnoprávní služby nebo statku. Dopravní obslužnost veřejnou dopravou, rušení pošt, škol, policejních služeben, telefonních budek, denních ordinací i lékařských pohotovostí, lékáren s nočním provozem, stanic záchranné služby, paralýza letecké záchranné služby atd. atd. atd.



    Český stát se rozhodl naprosto evidentně poskytovat jen ty služby, které se v každém místě a každém čase nejen zaplatí, ale poskytují i zisk. Rád bych upozornil na to, že takové služby může poskytovat každé eseróčko, které k tomu nemusí vybírat polovinu našich příjmů na daních. Navíc se stát vůbec neobtěžuje se s někým o tom, že se opět chystá někoho omezovat, vůbec bavit. Nějaké zastupitelstvo nebo starostové na venkově, to přece nejsou pro velkého pošťáka z Prahy partneři.

    České poště určitě dokáže stát absenci jejích služeb v skoro dvou stech obcích rád tolerovat, protože když odejde z těchto malých obcí i ona, tak to bude další krok k jejich zániku. Ubude starostí, protože potom už za těch několik roztroušených občanů nebude mluvit nikdo a vrchnost bude moci klidně vládnout. Ne nadarmo se vždycky říkalo, že by všechno fungovalo skvěle, jen ti lidé pořád ruší a překážejí. Česká pošta dává lidem jasně najevo, že jich a jejich obcí je jako…. Prostě příliš.

    Když Němci dobyli Belgii, tak se jim prý dostalo úředního sdělení, že to, co dobyli, se nachází v dispozici banky Societé Generale. Ale že by se k nějakému názvu státu přidalo s.r.o., to bude asi novinka. Věřím, že to do roku 2013 určitě stihneme…
    http://www.blisty.cz/art/42535.html

    OdpovědětVymazat
  2. nejdriv dobrovolne, pak nasilne

    ...Koordinované slučování obcí by s vysokou mírou pravděpodobnosti narazilo na silnou nechuť obcí. Navrhujeme proto po vzoru některých států dvoustupňovou fázi tohoto způsobu slučování. Nejdříve chceme určit lhůtu (přechodné období), ve kterém by obce dobrovolně vytvářely větší celky. Ve druhém kroku navrhujeme po uplynutí lhůty dořešit podlimitní případy administrativní cestou (tedy násilným sloučením). Částečně dobrovolné slučování by pro obce bylo lépe akceptovatelné než násilná cesta, se kterou má mnoho malých obcí historickou zkušenost. Návrhy na řešení problematiky malých obcí směřují tedy spíše než k integraci k podpoře spolupráce mezi jednotlivými obcemi (ta se postupně zvyšuje po přijetí nového zákona o obcích č. 128/2000 Sb.).

    Zdroje:

    Trávníček, Z. a kol. (2006): Funkce politiky v agrárním sektoru a rozvoji
    venkova v nejdůležitějších typech regionů v období před a po vstupu do EU.
    Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky, Praha, 2006, 99 s.

    Maříková, P. (2004): Malé obce - sociologický pohled. Sociologická laboratoř
    KHV PEF, Česká zemědělská univerzita, Praha, 2004, 14 s.

    Maříková, P. (2006): Kde je venkov? (vymezení hranic venkova v podmínkách
    ČR. In: Sborník příspěvků z mezinárodní konference Venkov je náš svět. Česká
    zemědělská univerzita, Praha, 2006, s 420-432.

    Vnitřní periferie v České republice jako mechanismus sociální exkluze

    http://sreview.soc.cas.cz/upl/archiv/files/515_2008-2Musil.pdf

    (stejni autori vymysleli "generelove jednotky" = spadove oblasti stredisek osidleni mistniho vyznamu = "strediskove obce" v ramci strediskove soustavy osidleni)

    http://www.bruntal.net/2004092705-strediskova-soustava-osidleni

    OdpovědětVymazat