(předchozí část) - Restituce po roce 1989 nebyly povinné a obtížně se vymáhaly, záleželo jen na vůli a nevůli povinné osoby. Chyběla také vymahatelná povinnost majitelů zprivatizovaných družstev a statků odpovědně zacházet s lehce nabytým majetkem.
„Privatizace“ výkupů a zpracovatelských podniků šla cíleně do rukou těch, kdo je drželi za komunismu. Pomocí fondů se dílo podařilo, včetně vytunelování Agrobanky, kampeliček. Skutečným smyslem postkomunistické zemědělské „reformy a privatizace“ bylo zmocnit se státního majetku a získat moc nad obchodem potravinami. Pro zastánce privatizace a volného trhu není postatné, jestli se potraviny vyrobí doma nebo dovezou ze zahraničí. "Je otázkou, jestli zemědělství vůbec potřebujeme," řekl před několika léty Václav Klaus.
Ti poctiví soukromí zemědělci, kteří po roce 1989 opět začali hospodařit na svých zpustlých usedlostech, byli oproti stávajícím družstvům a právnickým osobám v nevýhodě; většinou začínali z ničeho, bez restitucí, bez dotací, bez úvěru, bez přízně úřadů a sympatií veřejnosti.
"Jaký pán, takový krám," polistopadový vývoj zemědělství se dá dobře vystopovat podle osob ministrů zemědělství:
„Privatizace“ výkupů a zpracovatelských podniků šla cíleně do rukou těch, kdo je drželi za komunismu. Pomocí fondů se dílo podařilo, včetně vytunelování Agrobanky, kampeliček. Skutečným smyslem postkomunistické zemědělské „reformy a privatizace“ bylo zmocnit se státního majetku a získat moc nad obchodem potravinami. Pro zastánce privatizace a volného trhu není postatné, jestli se potraviny vyrobí doma nebo dovezou ze zahraničí. "Je otázkou, jestli zemědělství vůbec potřebujeme," řekl před několika léty Václav Klaus.
Ti poctiví soukromí zemědělci, kteří po roce 1989 opět začali hospodařit na svých zpustlých usedlostech, byli oproti stávajícím družstvům a právnickým osobám v nevýhodě; většinou začínali z ničeho, bez restitucí, bez dotací, bez úvěru, bez přízně úřadů a sympatií veřejnosti.
"Jaký pán, takový krám," polistopadový vývoj zemědělství se dá dobře vystopovat podle osob ministrů zemědělství:
- Kam směřovalo úsilí komunisty Tomana se ukazuje v současnosti, kdy rodina Tomanů je dnes jedním z monopolních „podnikatelů“ ovládajících potravinářství.
- Kubát se sice komunistickou kolchoznickou mafii pokoušel rozbít, ale měl na to krátkou dobu, kvůli kontakům s disidenty neměl v Klausově vládě místo.
- Josef Lux byl celou svojí bytostí odchovanec kolchozů, nedokázal se jejich vlivu zbavit.
- Fencl neskrýval, že základy bývalých kolchozů a statků chce zpevnit.
- Palas jako silně levicový Východoevropan nehodlal na zemědělském postsocializmu nic měnit.
- Zgarba byl epizodou, sledoval asi jen vlastní zájmy.
- Mládek překlenoval hluchou dobu a držel pozice.
- Vicenová neměla příliš času něco zkazit, MZe pro ni byl schůdek na cestě do Bruselu.
- Gandalovič je univerzální klon, který se přizpůsobí komukoli.
Po devadesátém roce byla jedinečná příležitost napravit škody, které způsobil komunizmus v zemědělství a na stavu venkova. Nic takového se s ohledem na budoucí perspektivou nedělalo. A nebyla žádná vůle to dělat. Rodinná hospodářství a farmy jsou v menšině, i současná vláda ustupuje kastě velkovýrobců a velkozpracovatelů, kteří se přeorientovali na evropské subvence. Navíc byrokracie soukromým zemědělcům tak ztěžuje život, že jeden za druhým s hospodařením končí. (Jiří Krž,2.2.2009)
Žádné komentáře:
Okomentovat