V roce 1913 otřásla celou monarchiií špionážní aféra plukovníka Redla. Císař František Josef I. viděl událost jako odraz modernizace společnosti. Vyčetl to hraběti Paarovi: "To je ta vaše nová doba! A to jsou ty kreatury, které přináší. Za našich starých časů by něco takového nebylo myslitelné!"
Ačkoli Redl byl vynikajícím vojákem a v rakousko-uherské armádě by ho čekala slibná budoucnost, od roku 1905 začal vyvíjet činnost, o které se jeho nadřízení nesměli dozvědět. Redl totiž začal hrát dvojitou hru, dělal špiona pro rakousko-uherskou monarchii i pro Rusko.
Narodil se a vyrostl ve Lvově, proto se v Haliči a v dalších severovýchodních zemích pohyboval jako ryba ve vodě. Jako zpravodajský důstojník měl řadu úspěchů, proto byl jmenován šéfem špionážního oddělení pro tuto oblast. Znal ruskou povahu a chování ruských důstojníků, věděl tedy, kde jsou zranitelní. Při získávání informací používal nejen velkého množství vodky, ale také jim přiváděl atraktivní ženštiny, dával vysoké částky peněz a obstarával pozemky.
Ve Varšavě se mu podařilo podplatit velitele ruského generálního štábu, který mu předával informace o ruském vojsku. Zřejmě Redlovou zásluhou Rusové zrádce ve svých řadách odhalili a oběsili.
Redl ruské špionáži také neunikl, odhalila jeho menšinovou sexuální orientaci, což se rakouské velení nesmělo dozvědět, neboť by to znamenalo konec služby v rakousko-uherské armádě. Redlovi nezbývalo než přistoupit na ruské podmínky a předávat Rusům informace o vlastní armádě.
Alfred Viktor Redl (*14. března 1864) byl druhým dítětem chudého železničáře. Ve 14 letech začal docházet do vojenské školy. Po jejím absolvování následoval Redlův rychlý postup. Disponoval totiž vynikajícími organizačními vlastnostmi, byl výtečným vojákem a hovořil šesti jazyky. V roce 1900 byl jmenován zástupcem náčelníka Kundschaftstelle (KS)(zpravodajské služby).
Redl nejprve Rusům předával jména rakousko-uherských agentů působících na území carského Ruska, šifrovací systémy, plány pevností a další nejrůznější projekty. V roce 1908 upozornil carskou říši na anexi Bosny a Hercegoviny, což vedlo ke spojenectví Ruska a Srbska. Navíc Rusům předával útočné plány Rakouska-Uherska, zaměřené právě proti Rusku. Tato Redlova činnost ovlivnila řadu dalších mezinárodních událostí a možná vedla k vypuknutí I.světové války. Určitě ovlivnila její první fázi.
Jak to v podobných případech bývá, později vyšlo najevo, že Redl nebyl ve spojení jen s ruskou špionáží, ale pracoval i pro špionážní služby Francie a Itálie, navíc byl ve spojení s Apisem, což byl srbský nacionalista Dimitrijevič Dragutin, velitel teroristické organizace Černá ruka.
Podezření, že Redl je cizím špionem, několikrát vyslovil arcivévoda František Ferdinad ďEste, jemuž byl podezřelý Redlův život na vysoké noze. Vždy však byl nejvyššími rakouskými vojenskými a diplomatickými činiteli odbyt údaji o Redlově zděděném majetku.
Až v roce 1913, když velení rakousko-uherské armády si vydetukovalo, že protivník zná tajné plány rakouské armády, bylo podezření Františka Ferdinanda vzato v úvahu. Policie sledovala na poště zásilky vysokých částek peněz a zjistila jméno neexistujícího adresáta. A tak nastražila past. 24. května 1913 si opravdu jakýsi muž přišel vyzvednout tyto zásilky. Detektivové ho sledovali, peníze převzal důstojník rakousko-uherské armády Alfred Redl.
Po zjištění, že jeden z nejobdivovanějších důstojníků je zrádcem, se armádní velení rozhodlo jednat rychle, aby nebyla pošpiněna vojenská čest. Dne 25. května 1913 ráno hotelový personál našel důstojníkovu mrtvolu, příčinou smrti byla sebevražda.
Ačkoli Redl byl vynikajícím vojákem a v rakousko-uherské armádě by ho čekala slibná budoucnost, od roku 1905 začal vyvíjet činnost, o které se jeho nadřízení nesměli dozvědět. Redl totiž začal hrát dvojitou hru, dělal špiona pro rakousko-uherskou monarchii i pro Rusko.
Narodil se a vyrostl ve Lvově, proto se v Haliči a v dalších severovýchodních zemích pohyboval jako ryba ve vodě. Jako zpravodajský důstojník měl řadu úspěchů, proto byl jmenován šéfem špionážního oddělení pro tuto oblast. Znal ruskou povahu a chování ruských důstojníků, věděl tedy, kde jsou zranitelní. Při získávání informací používal nejen velkého množství vodky, ale také jim přiváděl atraktivní ženštiny, dával vysoké částky peněz a obstarával pozemky.
Ve Varšavě se mu podařilo podplatit velitele ruského generálního štábu, který mu předával informace o ruském vojsku. Zřejmě Redlovou zásluhou Rusové zrádce ve svých řadách odhalili a oběsili.
Redl ruské špionáži také neunikl, odhalila jeho menšinovou sexuální orientaci, což se rakouské velení nesmělo dozvědět, neboť by to znamenalo konec služby v rakousko-uherské armádě. Redlovi nezbývalo než přistoupit na ruské podmínky a předávat Rusům informace o vlastní armádě.
Alfred Viktor Redl (*14. března 1864) byl druhým dítětem chudého železničáře. Ve 14 letech začal docházet do vojenské školy. Po jejím absolvování následoval Redlův rychlý postup. Disponoval totiž vynikajícími organizačními vlastnostmi, byl výtečným vojákem a hovořil šesti jazyky. V roce 1900 byl jmenován zástupcem náčelníka Kundschaftstelle (KS)(zpravodajské služby).
Redl nejprve Rusům předával jména rakousko-uherských agentů působících na území carského Ruska, šifrovací systémy, plány pevností a další nejrůznější projekty. V roce 1908 upozornil carskou říši na anexi Bosny a Hercegoviny, což vedlo ke spojenectví Ruska a Srbska. Navíc Rusům předával útočné plány Rakouska-Uherska, zaměřené právě proti Rusku. Tato Redlova činnost ovlivnila řadu dalších mezinárodních událostí a možná vedla k vypuknutí I.světové války. Určitě ovlivnila její první fázi.
Jak to v podobných případech bývá, později vyšlo najevo, že Redl nebyl ve spojení jen s ruskou špionáží, ale pracoval i pro špionážní služby Francie a Itálie, navíc byl ve spojení s Apisem, což byl srbský nacionalista Dimitrijevič Dragutin, velitel teroristické organizace Černá ruka.
Podezření, že Redl je cizím špionem, několikrát vyslovil arcivévoda František Ferdinad ďEste, jemuž byl podezřelý Redlův život na vysoké noze. Vždy však byl nejvyššími rakouskými vojenskými a diplomatickými činiteli odbyt údaji o Redlově zděděném majetku.
Až v roce 1913, když velení rakousko-uherské armády si vydetukovalo, že protivník zná tajné plány rakouské armády, bylo podezření Františka Ferdinanda vzato v úvahu. Policie sledovala na poště zásilky vysokých částek peněz a zjistila jméno neexistujícího adresáta. A tak nastražila past. 24. května 1913 si opravdu jakýsi muž přišel vyzvednout tyto zásilky. Detektivové ho sledovali, peníze převzal důstojník rakousko-uherské armády Alfred Redl.
Po zjištění, že jeden z nejobdivovanějších důstojníků je zrádcem, se armádní velení rozhodlo jednat rychle, aby nebyla pošpiněna vojenská čest. Dne 25. května 1913 ráno hotelový personál našel důstojníkovu mrtvolu, příčinou smrti byla sebevražda.
Hello. This post is likeable, and your blog is very interesting, congratulations :-). I will add in my blogroll =). If possible gives a last there on my blog, it is about the Placa de Vídeo, I hope you enjoy. The address is http://placa-de-video.blogspot.com. A hug.
OdpovědětVymazatHello. This post is likeable, and your blog is very interesting, congratulations :-). I will add in my blogroll =). If possible gives a last there on my blog, it is about the Smartphone, I hope you enjoy. The address is http://smartphone-brasil.blogspot.com. A hug.
OdpovědětVymazat