Kopřivy barvy khaki (2).

Venkovští muži chtěli být především vojenskými řidiči. V souvislosti s vojnou bylo během jednoho roku předvojenské přípravy možné získat bezplatně řidičský průkaz na všechna motorová vozidla, což byla kvalifikace, která byla v civilu finančně ohodnocena daleko lépe než většina středoškolských i mnoho vysokoškolských vysvědčení.

Pro mladé muže z měst, kteří byli vychováváni v jemnějších poměrech, byla vojenská služba ztrátou času, častěji velkým utrpením, protože jim pro budoucí život téměř nic, mimo tělesného a duševního otupění, nepřinášela. Tito lidé se snažili buď utéci realitě, vytvořit nějaké zájmové skupiny a částečně se izolovat od drsného prostředí.

Dohromady byli všichni osmácti- a víceletí muži vytrženi z toho úžasně pulzujícího civilního prostředí počátku československých šedesátých let, které dnes mnozí intelektuálové hodnotí hlavně jako období příchodu nových směrů v populární hudbě.



Televizor v bytě byl více výjimkou než pravidlem, přičemž po většinu dne namodralé obrazovky ukazovaly jen monoskop. Byla však plná kina a sportovní stadiony. Zní to dnes neuvěřitelně, že počátkem 60.let například na fotbal v Praze, Brně a Bratislavě chodilo až 50 tisíc diváků. Velmi oblíbené byly závody motocyklů, neboť v té době byly československé motocykly Jawa, ČZ a ESO světovými špičkami. Ani oblastní motokros si na nezájem diváků nemohl stěžovat, i proto tam nechyběla povinná politická propaganda.

Být vojenským řidičem ovšem nebyla procházka růžovým sadem. Vojenští řidiči sice moc kilometrů nenajezdili, o to víc dřeli v garážích. Jakýkoliv nedostatek na svěřeném vozidle, kousek bláta či oprýskaná barva, byl obyčejně důvodem k tvrdému trestu. K tomu neustálé školení o pravidlech silničního provozu. A přestupek při jízdě po silnici znamenal téměř automaticky několik týdnů vězení.

Mladí vojáci se zásluhou drilu naučili mnoho užitečných věcí, přizpůsobit životu se v různorodém, různobarevném kolektivu, prakticky stále odolávat stresu, museli odolávat nelogickému jednání, hlouposti, nespravedlnostem. Museli brát na vědomí, že se stali bezvýznamnou kapkou v moři, v případě války jedním kusem. (M.Veselý)(pokračování)