Novohradské panství, tedy i velkou část Novohradských hor, vlastnil rod Buquoyů, potomků jednoho z vítězů na Bílé hoře v roce 1620. Způsob, jakým v odlehlé drsné horské oblasti hospodařili, je trvale předmětem obdivu. Přestože podnikali ve velkém, bylo ochránci přírody, krajiny i stavebnícch památek.
Podnikatelské úsilí Buquoyů bylo zaměřené na lesnictví, rybářství, zemědělství a především sklářství. Byla období, kdy sklo z jejich skláren nemělo ve světě konkurenci a odváželo vavříny z mnoha evropských i zámořských výstav.
V blízkosti skláren, hamrů a pil vyrůstaly osady, takže i území mezi Pohořím na Šumavě a Novými Hrady bylo poměrně hustě obydlené, neboť lidé zde nacházeli práci. I za nejhorších politických a hospodářských poměrů v zemi se na novohradském buquoyském panství říkalo: "Kdo se u Bukvy třeba jen plotu drží, ten hladem nezemře." Dnes je území prakticky bez trvale žijících obyvatel.
Jihozápadně od Pohoří, na úpatí hory Kamenec (1072 m), stávala v letech 1780 až 1881 sklářská hut Pavlina a osada Šance. Severovýchodním směrem byly sklářské osady Janovy Hutě (sklárna 1777 až 1838), Stříbrné Hutě (1782 1881), Skleněné Hutě (1791 - 1881) a Terčí Huť (1764 1798). Západně od Pohoří bývala osada Ulrichov.
Po vzniku Československa v roce 1918 byly v Pohoří a ve Stříbrných Hutích zřízeny stanice finanční stráže.
Při Pohořském potoku stával dvůr Baronův most, dále osada Uhliště, kde se od roku 1740 pálilo dřevěné uhlí pro sklárny. Koncem 19. století zde Buquoy nechal postavit pilu a výrobnu dřevěného drátu na zápalky. V roce 1948 byla pila modernizována a dlouho byla nejmodernějším zařízením na českém jihu. O její konec a cestu do Kovošrotu se koncem devadesátých let postarala privatizace.
Dále na jih je Leopoldov, založený v roce 1750 jako osada dřevařů a vorařů. Vyráběly se zde šindelové tašky.
Osada Terčí Dvůr vyrostla v roce 1785 u hraběcího hřebčína, který hrabě postavil údajně pro svou tajnou přítelkyni Terezii.
Osada Rapotice, ležící západně od Pohorské Vsi, byla založena už v roce 1564 u rožmberské sklárny. Pokračování
Žádné komentáře:
Okomentovat