8. Tajemné hory.
Území Novohradských a Slepičích hor je veřejnosti dosud značně utajené. Mnozí lidé ani netuší, že takové hory vůbec existují. Hory s nepříliš vysokými a strmými vrchy, rozlehlými zdravými hvozdy, zelenými loukami, křišťálově čistými potůčky a zdravým podnebím je možné potkat v nejjižnějším výběžku země české, v oblasti, které se industrializace dvacátého století vyhnula velkým obloukem.
Novohradské hory jsou geologicky řazeny k mohutnému šumavskému masivu, ale i jinak v mnohém Šumavu připomínají. Jsou tvořeny převážně z krystalických hornin, zejména žuly, ruly a svoru. Svou velkou částí zasahují do Rakouska, až k údolí Dunaje. Některé vrcholy přesahují i tisíc metrů nad mořem. Nejvyšší hora Viehberg (jeden tisíc sto dvanáct metrů nad mořem) je na rakouském území. Pod ní, u horského města Sandl, pramení jihočeská řeka Malše. Nejvyšší český vrch Kamenec (jeden tisíc sedmdesát dva metrů nad mořem) je přístupný z místa, kde jsou pozůstatky městečka Pohoří na Šumavě.
V oblasti Novohradských hor převládá vliv atlantského podnebí s častými srážkami. Nejstálejší a nejpříjemnější počasí je v měsících srpnu a září, ovšem poznávat tento kraj a nechávat se unášet jeho krásami lze celoročně.
V hlubokých tichých hvozdech Novohradska jsou odnepaměti nejlepší podmínky k životu a rozmnožování lesní zvěře. V roce 1747 byl u Pohoří uloven poslední vlk a v roce 1795 u Hojné Vody poslední medvěd.
Čas není možné nikde na Zemi zastavit ani vrátit, zvláště uprostřed civilizované Evropy nelze ani v nejzachovalejších přírodních ostrůvcích udržet původní přirozené pochody. Podmínky života, uměle vytvářené a uměle chráněné člověkem, nemají jen příznivý dopad na stav krajiny, vyvolávají také nepředvídatelné porušování rovnováhy života. Negativním výsledkem velkého lesního klidu, který po roce 1945 v Novohradských horách nastal, je přemnožení jelení a černé zvěře, jež nežije jen v určených horských lesních oblastech, ale rozšiřuje se do vnitrozemí.
Běžnými obyvateli Novohradských hor jsou lišky a jezevci. Výše položené mohutné smrkové lesy jsou ideálním domovem tetřeva hlušce a tetřívka, z dravců se vyskytuje především jestřáb, ostříž a káně lesní.
Území Novohradských a Slepičích hor je veřejnosti dosud značně utajené. Mnozí lidé ani netuší, že takové hory vůbec existují. Hory s nepříliš vysokými a strmými vrchy, rozlehlými zdravými hvozdy, zelenými loukami, křišťálově čistými potůčky a zdravým podnebím je možné potkat v nejjižnějším výběžku země české, v oblasti, které se industrializace dvacátého století vyhnula velkým obloukem.
Novohradské hory jsou geologicky řazeny k mohutnému šumavskému masivu, ale i jinak v mnohém Šumavu připomínají. Jsou tvořeny převážně z krystalických hornin, zejména žuly, ruly a svoru. Svou velkou částí zasahují do Rakouska, až k údolí Dunaje. Některé vrcholy přesahují i tisíc metrů nad mořem. Nejvyšší hora Viehberg (jeden tisíc sto dvanáct metrů nad mořem) je na rakouském území. Pod ní, u horského města Sandl, pramení jihočeská řeka Malše. Nejvyšší český vrch Kamenec (jeden tisíc sedmdesát dva metrů nad mořem) je přístupný z místa, kde jsou pozůstatky městečka Pohoří na Šumavě.
V oblasti Novohradských hor převládá vliv atlantského podnebí s častými srážkami. Nejstálejší a nejpříjemnější počasí je v měsících srpnu a září, ovšem poznávat tento kraj a nechávat se unášet jeho krásami lze celoročně.
V hlubokých tichých hvozdech Novohradska jsou odnepaměti nejlepší podmínky k životu a rozmnožování lesní zvěře. V roce 1747 byl u Pohoří uloven poslední vlk a v roce 1795 u Hojné Vody poslední medvěd.
Čas není možné nikde na Zemi zastavit ani vrátit, zvláště uprostřed civilizované Evropy nelze ani v nejzachovalejších přírodních ostrůvcích udržet původní přirozené pochody. Podmínky života, uměle vytvářené a uměle chráněné člověkem, nemají jen příznivý dopad na stav krajiny, vyvolávají také nepředvídatelné porušování rovnováhy života. Negativním výsledkem velkého lesního klidu, který po roce 1945 v Novohradských horách nastal, je přemnožení jelení a černé zvěře, jež nežije jen v určených horských lesních oblastech, ale rozšiřuje se do vnitrozemí.Běžnými obyvateli Novohradských hor jsou lišky a jezevci. Výše položené mohutné smrkové lesy jsou ideálním domovem tetřeva hlušce a tetřívka, z dravců se vyskytuje především jestřáb, ostříž a káně lesní.
Žádné komentáře:
Okomentovat