Téměř zapomenutou oblastí byla v letech 1950 až 1989 část Šumavy mezi Lipenskou přehradou a státní hranicí s Rakouskem. Zásluhou Pohraniční stráže byla prakticky nepřístupná. Mimo vojska zde trvale žilo jen bezvýznamné množství civilistů a u břehu jezera bylo několik rekreačních zařízení. Přitom před rokem 1945 byla oblast pod Vítkovým hrádkem normálně obydlená a zemědělsky obdělávaná. Nyní zde převažují lesní plochy.
Voda přehradní nádrže Lipno zatopila část městyse Frymburk a znemožnila silniční spojení Frymburku s jižním břehem Vltavy. Objížďka po hrázi přehrady je dlouhá asi 25 km. Částečným řešením je přeprava přívozem z Frymburku po vodě do současného Předmostí (nyní 1 stálý obyvatel), jak je nyní nazýváno místo u bývalé osady Frýdava (Friedau), křižovatky silnic na pravém břehu Vltavy.
Před stavbou přehrady vedla z Frymburku hlavní silnice do Přední a Zadní Výtoně (Na Vejtoně, Herauffl) a dál přes státní hranici do rakouského Gugelwaldu. Další důležitá šumavská silnice vedla do Pasečné (Reiterschlagu) a dál do rakouského Haslachu. Třetí cesta směřovala západně, ke Svatému Tomáši (Sankt Thomas). Na pravém vltavském břehu, západně od Frymburku, se táhne Tomášské pohoří (Sankt Thomas Gebirge) s nejvyššími vrchy Vítkův kámen (Wittingberg -1032 m) a Lipový vrch (Lindenberg -1028 m).
Na vrchu Vítkův kámen je zřícenina hradu Vítkův hrádek (Wittingstein, Wittinghausen) postaveného Vítkem z Načeradce v roce 1277. Na něm byl vězněn (1 den) král Václav IV.
V letech 1427 až 1465 Vítkův kámen měli Reinprechtové z Wallsse, potom Rožmberkové. V roce 1602 jej Petr Vok přenechal císaři Rudolfu II. V roce 1622 přešlo krumlovské panství na Eggenberky, po jejich vymření hrad zdědil Schwarzenberg, který na hradě ubytoval lesní personál. Brzy však hrad vyhořel a zůstal pustý. Ve vlastnictví Schwarzenberků byl do roku 1945.
Kvůli znamenitému rozhledu po okolí býval hrad strategickým místem pro armádu. Už za třicetileté války v něm sídlila posádka. V roce 1919 si na věži zřídila pozorovatelnu československá finanční stráž. Po roce 1950 se zde usadila československá armáda, která si z hradního paláce udělala pozorovatelnu a nedaleko hradu zřídila radarovou základnu.
Po odchodu armády v roce 1990 se majitelem hradu stala obec Přední Výtoň, objekt byl zpřístupněn veřejnosti. Mnoho estetického citu a vztahu k málo civilizací porušenému prostředí neměli stavitelé pozinkované věže, nedávno postavené vedle hradní zříceniny. (Robert Fischer, 17.10.2007)(pokračování:Svatý Tomáš)
Voda přehradní nádrže Lipno zatopila část městyse Frymburk a znemožnila silniční spojení Frymburku s jižním břehem Vltavy. Objížďka po hrázi přehrady je dlouhá asi 25 km. Částečným řešením je přeprava přívozem z Frymburku po vodě do současného Předmostí (nyní 1 stálý obyvatel), jak je nyní nazýváno místo u bývalé osady Frýdava (Friedau), křižovatky silnic na pravém břehu Vltavy.
Před stavbou přehrady vedla z Frymburku hlavní silnice do Přední a Zadní Výtoně (Na Vejtoně, Herauffl) a dál přes státní hranici do rakouského Gugelwaldu. Další důležitá šumavská silnice vedla do Pasečné (Reiterschlagu) a dál do rakouského Haslachu. Třetí cesta směřovala západně, ke Svatému Tomáši (Sankt Thomas). Na pravém vltavském břehu, západně od Frymburku, se táhne Tomášské pohoří (Sankt Thomas Gebirge) s nejvyššími vrchy Vítkův kámen (Wittingberg -1032 m) a Lipový vrch (Lindenberg -1028 m).
Na vrchu Vítkův kámen je zřícenina hradu Vítkův hrádek (Wittingstein, Wittinghausen) postaveného Vítkem z Načeradce v roce 1277. Na něm byl vězněn (1 den) král Václav IV.
V letech 1427 až 1465 Vítkův kámen měli Reinprechtové z Wallsse, potom Rožmberkové. V roce 1602 jej Petr Vok přenechal císaři Rudolfu II. V roce 1622 přešlo krumlovské panství na Eggenberky, po jejich vymření hrad zdědil Schwarzenberg, který na hradě ubytoval lesní personál. Brzy však hrad vyhořel a zůstal pustý. Ve vlastnictví Schwarzenberků byl do roku 1945.
Kvůli znamenitému rozhledu po okolí býval hrad strategickým místem pro armádu. Už za třicetileté války v něm sídlila posádka. V roce 1919 si na věži zřídila pozorovatelnu československá finanční stráž. Po roce 1950 se zde usadila československá armáda, která si z hradního paláce udělala pozorovatelnu a nedaleko hradu zřídila radarovou základnu.
Po odchodu armády v roce 1990 se majitelem hradu stala obec Přední Výtoň, objekt byl zpřístupněn veřejnosti. Mnoho estetického citu a vztahu k málo civilizací porušenému prostředí neměli stavitelé pozinkované věže, nedávno postavené vedle hradní zříceniny. (Robert Fischer, 17.10.2007)(pokračování:Svatý Tomáš)
No hrad byl bohužel zavřený a cesta od Lipna pěšky byla vážně úděsná!
OdpovědětVymazat